Článek
K městečku Špindlerův Mlýn položenému v údolí jsme klesali ze zmíněných krkonošských výšin, konkrétně od Friesových bud. Ubírali jsme se po cestě mezi Plání a Kozími hřbety po modré turistické značce, jež nás vedla od rozcestí u Klínových bud, kam jsme od Friesových bud dorazili rovněž po modré značce.
Cesta nás vedla po úbočí svahu Plání s vrcholkem Stoh ve výšce 1324 m n. m. Nádherné výhledy na údolí a vodopády pod námi nám zpestřovaly skoro deset kilometrů dlouhou cestu.
Vrcholky nad námi a údolí pod námi nám delší dobu byli průvodci a tak Zadní planina, Železná hora a Dlouhý důl nás doprovázely na cestě do cíle výletu. Jak jsme se pomalu blížili k městu, cesta nás vedla přes sjezdovky ski areálu Svatý Petr - na protilehlém kopci jsme viděli hotel Horal, dominantu areálu.
Jedna z lanovek je v provozu i v létě a vyváží v půlhodinových intervalech turisty na Pláň včetně cyklistů a maminek s kočárky. Na vrcholku sedačkové lanovky je totiž nově vybudované dětské hřiště s občerstvením.
Kolem rozcestí Pod Hromovkou a kolem Svatopetrského potoka jsme se dostali do samého centra Špindlerova Mlýna. Zhruba po třech hodinách včetně odpočinku jsme došli do jedné z restaurací v tomto pulsujícím horském středisku na oběd. Poté nás kroky vedly podél Labe do druhého ski areálu Medvědín.
V létě žije i toto zimní středisko plným životem a nabízí spoustu atrakcí a to bobovou dráhu, aquapark, lanový park s ohromnou houpačkou a taky krásné okolí pro výlety. I zde jede v letních měsících sedačková lanovka na vrchol Medvědína v nadmořské výšce 1235 metrů.
Zpáteční cesta nás zavedla na vrcholky Krkonoš - naše kroky vedly k lanovce na Pláň kolem Bedřichova. Ještě předtím jsme si prohlédli historickou památku Kostel Sv. Petra a Pavla v horní části města. Prudké stoupání od informačního centra, kde dostanete mapu města a informace o okolí, nás ke kostelu dovedlo asi za deset minut.
Odtud již míříme k lanovce ve ski areálu a vyjíždíme ze Svatého Petra na Pláň. Pohodová jízda za příjemného počasí nám zkrátila cestu o šest kilometrů stoupání.
Poslední část výletu vedla přes Boudu Na Pláni a Klášterku kolem Klínových bud na Friesovy boudy, kde jsme měli start i cíl okružního výletu. Zde bylo již jen malé převýšení a tak bylo možné si vychutnávat pohledy na svahy Klínového dolu poseté boudami a zavzpomínat doby dávno minulé, kdy zde žili lidé a v zimě i v létě zde hospodařili. Dnes jsou z většiny stavení rekreační objekty.
Celkem náš celodenní výlet čítal skoro dvacet kilometrů zahrnující v to i prohlídku města.
