Článek
Sob polární jako jediný druh soba žije v přírodě severní Evropy a Asie, konkrétně v tundrách kolem polárního kruhu. Přestože ve své domovině je zvyklý na teploty podstatně nižší než u nás, přizpůsobil se a zdá se, že mu příliš nevadí. V horkých dnech je však návštěvníci vidí častěji polehávat na zemi, která je chladnější než rozpálený vzduch.
Pokud jde o vlky arktické, původní brněnská chovná skupina se rozpadla. Snahou bylo jednotlivé vlky, kteří už nemohli zůstat spolu, umístit do jiných zahrad a vytvořit smečku novou.
„Jejím základem se staly dvě mladé samice z našeho chovu a chovný samec přivezený z Dánska v lednu minulého roku,“ říká Monika Brindzáková, tisková mluvčí brněnské zoo. „V letošním roce jsme mile překvapeni, protože ve vlčí noře je devět mláďat od obou samic. Mláďata jsou přibližně stejně stará a zatím se jen občas pohybují v blízkosti nory.“
„Po první veterinární prohlídce se rozhodneme, která zvířata si ve skupině necháme a kterým budeme hledat nový domov,“ dodala kurátorka chovu savců Dorota Gremlicová.
Zcela jinak to vypadá s tygry, kde se odchov dlouhodobě nedaří. Dvanáctiletá tygřice Satu je přitom vzácný exemplář, protože je nositelkou čistých genů. „Takových samic tygra sumaterského je v evropských zoologických zahradách velmi málo, a proto jsme se rozhodli nevzdávat snahu o mláďata a zkusit opět jiného samce,“ uvedla Brindzáková přede dvěma roky.
Ani pátý partner v pořadí, který přicestoval z Varšavy, však zatím očekávaný úkol nesplnil. Působí dojmem, že převzal životní styl Satu. Tak jako ji ho mohou návštěvníci vidět spát ve svém příbytku, v lepším případě kráčet ve výběhu vyšlapanou cestou tam a zpět. Vedení zoo se však stále nevzdává naděje. „Ještě jim dáme čas,“ říká ředitel Zoo Brno Martin Hovorka.
