Článek
Nejprve tři arcibiskupové - mohučský, kolínský a trevírský, čtvrtý v pořadí s královskou korunou český král, poté falckrabě rýnský, vévoda saský a markrabě braniborský.
Orloj je připomínkou Karlovy Zlaté buly z roku 1356, která určuje, že každý nově zvolený římský král musí svolat říšský sněm do Norimberku. Je to jediné místo, kde Němci stále krouží kolem českého panovníka.
Na Loket nezanevřel
Na strohém Lokti, kam se uchýlila královna Eliška Přemyslovna před manželem Janem Lucemburským, prožil malou část dětství tehdy ještě jako Václav. Jméno Karel přijal od svého biřmovacího kmotra Karla ve věku 7 let ve Francii, kam ho otec poslal, aby ho měl na očích a aby se naučil dvorní etiketě. Číslovka je pořadová, byl čtvrtým německým císařem svého jména.
O zajetí píše Palacký: Čtvero dítek královských (nejmladšímu Přemyslu Otakarovi bylo jen několik měsícův) podrženo v Lokti a nejstarší syn Karel chován co nějaký vězeň s dvěma služkami v jakési temné komůrce, kdežto po dva měsíce nebylo mu světla spatřiti, leda malou dírkou ve zdi.
Na Loket Karel nezanevřel, naopak, jezdil do okolí na lov, objevení teplých pramenů se připisuje výpravě na jelena, který spadl do horké vody. Náznak Karlových Varů byl na světě, ale k tomu se muselo časem dospět. Hrad sloužil jako pohraniční pevnost, poté coby vězení a skladiště, dlouhou dobu neudržován chátral. Nyní je jedním z nejnavštěvovanějších objektů západních Čech s mnoha expozicemi.
Králův nejmilejší Karlštejn
Karel, po dlouhou dobu po návratu z Francie otcův spoluvládce a moravský markrabě, se snažil v zemi své matky zavést pořádek. Ač velmi zbožný, staral se o přísun peněz do královské, spíše ale říšské německé pokladnice. Skupoval otcem prošustrované hrady, jiné zakládal, stavět nechal kláštery.
Oblíbenou tvrzí byl Karlštejn, kde shromažďoval ostatky svatých a zbudoval velkolepou kapli svaté Kateřiny. Pověst, že na hrad nesmí žena, pochází od Vrchlického, císař spíš chtěl mít klid na státnická jednání a rozjímání. Klenoty na Karlštejn dopravil jeho syn Václav IV., předtím byly ukryty v Praze, hrad nebyl stavěn s prvotním záměrem korunovačního trezoru. Hrad postupně ztrácel na významu, stal se úřednickou rezidencí, nakonec ho zachránil král František I. Rakouský.
Na zchátralinu zavítal v roce 1812 a nařídil její opravu a záchranu. Do stylu puristické regotizace přetvořil hrad architekt Josef Mocker. Zpřístupněn byl roku 1910, v rukou státu je od roku 1954.
Karel byl nekompromisní diplomat, ale také zdobitel vlasti. Řadě objektů vtiskl své jméno, ne vždy se ujala. Například Karlskrone se nakonec jmenuje Radyně, Nové Město pražské se také nejmenuje Karlstadt. Ale zůstal nám Karlův most, Karlovy Vary, pražský Karlov, městečko téhož jména pod Ještědem zaniklo po roce 1945. Položil základní kámen chrámu sv. Víta, nechal postavit kostel Marie Sněžné, klášter v Tachově, v Praze, hrádek Karlshaus u Purkarce, Kašperk, pevnost Lauf, italské Monte Carlo...
