Článek
Krajina Horní Lužice prochází v posledních dvou stoletích výraznými změnami. O její proměnu se zasloužila povrchová těžba hnědého hnutí, intenzivní ve druhé polovině 20. století. Byly vytěženy obrovské objemy půdy.
Inženýři bývalé NDR neoplývali originálními nápady, jak by se dalo s nevzhlednými haldami naložit. Až na přelomu tisíciletí došlo k razantnímu rozhodnutí o ukončení těžby ve většině lokalit, postupnou přeměnu krajiny v turisticky přitažlivou oblast.
Roky již dochází k zaplavování bývalých lomů, výstavbě kanálů propojujících dřívější doly v saské Horní Lužici, i v sousedním Braniborsku, budování cyklostezek a další infrastruktury podporující rozvoj rekreace a turistiky. Turistický průmysl by se měl stát nejdůležitějším ekonomickým odvětvím Lužice i Saska, které čelilo velkému odlivu původního obyvatelstva do západních částí Německa, ještě masivnějšího po ukončení těžby uhlí.
Utváření lužické krajiny bylo ovlivněno mnohem dříve. Po celé Lužici se nachází obrovské množství kamenů nejrůznějších rozměrů, které se objevily při povrchové těžbě. Geologové dlouho nevěděli, odkud se úlomky různých hornin dostaly z hor do rovinaté Lužice.
Dnes už je odpověď známá, příčinou byly přírodní katastrofy v období čtvrtohor opakovaně postihující severní polovinu Evropy. V dobách ledových byla pokryta většina evropského severu několikrát ledem, několikrát se sunuly jeho masy ze Skandinávie na jih a strhávaly s sebou vše, co se jim postavilo do cesty.
Části pohoří byly přesunuty, rozmělněny až na štěrk a písek, některé úlomky odolaly; skryté v ledu se pak dostaly i do Lužice, kde nejvíce valounů zůstalo po ústupu ledovce poslední doby ledové, zhruba před 230 000 lety. Osamocené balvany byly pak odkryty při odtěžování zeminy v povrchových dolech.
V letech 2000-2003 na ploše 20 hektarů díky nápadu Hanse Ulbricha a Klause Kotzana vznikla přírodní zahrada Park balvanů Nochten (Findlingspark). Nachází se v poměrně členitém terénu, prochází malebnými údolími i vrcholky kopečků, ze kterých je nádherný výhled na plochu parku.
V celém parku se nachází více než 7000 valounů, jejich největší koncentraci (6000 kusů) naleznete v centrální části tvořící obří skalku osazenou kromě valounů mnoha rostlinami, bylinkami, na přilehlých dunách kvete 160 druhů vřesů, vše doplněno zakrslými jehličnany a mnoha informacemi.
Jedinečný je i pahorek Malá Skandinávie, kde z drobných kamínků je vytvořena mapa Skandinávie a Pobaltí, kde jsou v původních místech původu položeny jednotlivé druhy valounů. Baltské moře představuje zelený trávník.
Findlingspark slouží k poznání a relaxaci, při kochání se pohledy na toto ojedinělé dílo však musíte počítat se stále přítomnou dominantou elektrárny Boxberg v sousedství, jako jedna z mála v Lužici je stále v provozu.
Park v Nochtenu můžete navštívit od poloviny dubna do půlky listopadu každý den.
