Článek
Historické prameny zmiňují Knín jako dvorec již roku 1189. A nebyl to zápis ledasjaký - byla zde parafována smlouva mezi Bedřichem, knížetem českým, a moravským markrabětem Konrádem Otou Znojemským. Tzv. Knínský mír deklaroval posílení svazku zemí Koruny české o Moravu.
Později, v letech 1218 - 1219 zde bylo možno zastihnout krále Přemysla Otakara I. ve společnosti jeho synů a dvorskou družinou. Týdenním pobytem poctil pro změnu jiný král, Jan Lucemburský, a to roku 1341. Zhruba deset let předtím se Knín rozdělil na dva sektory - Starý a Nový Knín, a to i souvislosti se „zlatou horečkou“ v našich luzích a hájích, kdy se opět zlato začalo těžit v již Kelty užívaných lokalitách.
Jména dalších králů figurují již „jen“ coby poskytovatelé městských privilegií, byli to husitský král Jiří z Poděbrad, Zikmund Lucemburský, Vladislav Jagellonský i Ferdinand II.. Město však zažilo i pohromy, jako velkou povodeň roku 1445, devastující požár 1524, švédské drancování 1639 i morové epidemie (nejsilnější 1711 - 1714).
Básník Jan Neruda sem dojížděl za svojí první a největší láskou, Annou Holinovou, která zde pobývala u své babičky. Vztah trval dobrých deset let, jeho konci přispěla jak básníkova finančně existenční nejistota, tak odlišný vztah k práci s jazykem českým - v odpovědi na své horoucí dopisy nalezl veršotepec Jan například 39 pravopisných chyb v 25 řádcích.
Z novodobé historie stojí za zmínku zájem Tomáše Bati zřídit zde provoz (nerealizovaný díky tvrdošíjnosti držitelů pozemků, z čehož vytěžila Zruč), či postavu faráře Aloise Boreckého, který při četbě pastýřského listu kardinála Berana zahájil tuto režimu podvratnou činnost prohlášením: „Kubata dal hlavu za Blata, Kozina za Čerchovský les, proč by ji staroknínský farář nemohl dát pro víru Kristovu?“
Z historických budov jsou významné především např. kostel sv. Mikuláše, radnice, morový sloup, kašna, mincovna - zde sídlí muzeum těžby a zpracování zlata), boží muka, barokní mlýn Krcál a zchátralý Rousův mlýn. První včelařskou školu v Čechách roku 1776 obdrželo město od Marie Terezie, z doby jeho barokní slávy a krásy se pomalu dnes stává ruina, jak to bývá, když není pořádek ve vlastnických právech.
Mlýn Krcál, ač kousek od Kocáby, stojí u Voznického potoka, přemnoho jich lemovalo tok Kocáby, z nichž mnohé již svůj původní účel nepřipomínají. Proti proudu mlýny Oulehův, Panský a Sirotkův - kousek nad ním je možno pokochat se studánkami Všech přání a Kouzelnou. Po proudu plnily svoji funkci mlýny Podvršecký, Strnadův, U Pařezů, Spálený, U Sklenářů a Bartoňův. V jakém jsou stavu a kde se nachází, dohledáte na interaktivní mapě. NS Nový Knín a okolí vede až ke Spálenému mlýnu a obchvatem se jižně od obce Krámy vrací zpět již mimo tok Kocáby. Na západním okraji Knína také počíná rozsáhlá NS Kozí Hory a Libčice.
Turistům milujícím romantiku je určen dál proti proudu ležící rozvaliny mlýna Plechhammer, ležící na naučné stezce Karla Čapka, kam je nejsnazší vyrazit ze Strže.
Kraj plný doteků historie i divokosti přírody vcelku nedaleko Prahy je ideálním místem pro hlubší toulky zemí Českou i na krátký výlet.
