Článek
V podzemí sídlila 9 let nabalzamovaná mrtvola prezidenta Klementa Gottwalda (1953) komunisti přeměnili legionářský svatostánek ve svůj symbol moci. Byli tu pohřbení čelní funkcionáři strany, i Gottwaldova žena Marta. Byl to zároveň památník druhého odboje.
K poctě legionářů
Byly to československé legie, které na západní i východní frontě bojovaly proti monarchii a císařství, svým vystoupením přispěly k uznání samostatného československého státu.
K jejich uctění byl na vrchu Vítkově, v místech, kde Žižka porazil 14. července 1420 s hrstkou spolubojovníků jízdní přesilu míšeňských křižáků, vystavěn v letech 1929 až 1938 památník.
Gottwaldovo mauzoleum
K monumentální stavbě patří i jezdecká socha Jana Žižky, její sádrový model dokončil B. Kafka roku 1941, ale za okupace nemohlo být o její instalaci ani řeči. Model byl rozebrán a ukryt na několika místech. Budovu obsadil wehrmacht, měl tu sklady a také památník sloužil jako výstavní místo. Němci zničili ostatky z hrobu Neznámého vojína, převezené od Zborova, poničili i památník.
Po válce byly do hrobu vloženy jiné ostatky, padlého v Karpatsko-dukelské operaci. Později opět přibyl neznámý padlý od Zborova. Po osvobození byl památník upravován, posléze sloužil od roku 1953, kdy zemřel Klement Gottwald, jako jeho mauzoleum.
Mrtvola prezidenta, který zemřel po návratu ze Stalinova pohřbu v Moskvě na výduť srdce a syfilidu, byla nabalzamována a vystavena devět let po vzoru Lenina a Stalina. Jenže ho nabalzamovali pozdě, až za 17 dní, nejzazší termín je 5 hodin, a mrtvola se rozpadala. Nakonec ji museli spálit.
Památník se proměnil na pohřebiště významných osobností komunistického hnutí, sloužil ke slavnostním shromážděním.
Podzemí, kde se starala stovka specialistů o Gottwaldovo těl, je přístupné. Každý den se tu konal morbidní obřad. Ráno prezidenta ve vojenské uniformě vysunuli hydraulikou na katafalk v obřadní síni, večer ho spustili, zkontrolovali a vsunuli do mrazáku. Nejdřív Sověti, po roce 1955 naši odborníci. Jednou ročně vyměňovali balzamovací emulzi v jeho těle a mrtvolu převlékli. Hnilobným procesům ale nezabránili, na konci už byla mrtvola v totálním rozkladu, ruce nahradily protézy. Proto partaj rozhodla prezidenta zpopelnit a v mauzoleu uložit urnu.
Památník od roku 2000 spravuje Historické muzeum Národního muzea v Praze.
Najdete zde Hrob neznámého vojína, ve Slavnostní síni se pořádají společenské akce, včetně vojenských, slouží koncertům, divadlu. Přístupný je Prezidentský salonek, kavárna ve 2. patře nabízí občerstvení.
Památník je muzeem s multimediální expozicí, nyní se tu prezentuje výstava o sportovcích v Naganu, expozice zaměřená na ex libris, na dějiny s názvem Křižovatky české a československé státnosti.
