Hlavní obsah

Nekrvavé revoluční nepokoje v Čechách po rakousko-uherském vyrovnání i na Mužském

Novinky, Milan Turek

V roce 1869 Češi manifestovali na Mužském v Českém ráji proti Rakousko-uherskému vyrovnání. Vlastenci z Mnichovohradišťska uspořádali 13. července vzpomínkové setkání, při kterém byl odhalen informační panel s upomínkou na protestní tábor lidu, kterého se zúčastnilo 40 000 osob.

Foto: Milan Turek

Část účastníků vzpomínkové akce ke 150. výročí tábora lidu na Mužském

Článek

Velký tábor lidu v Českém ráji proti rakouskému císařství se uskutečnil v roce 1869, kde se zúčastnili také Lužičtí Srbové. Slavnostním programem si připomenuli vlastenci na Mužském letos 13. 7. významnou událost v dějinách našich národů.

V nedávné minulosti vztahy slovanské vzájemnosti intenzivně udržovala Praha, jmenovitě Lužický seminář a později Spolek přátel Lužice. Velice blízko k sobě měli obyvatelé severních Čech a Horní Lužice. Intenzita vztahů se projevila silně až téměř v revoluční myšlenku v druhé polovině XIX. století. Jeden z významných táborů se uskutečnil nedaleko Mnichova Hradiště na Mužském v Českém ráji 11. července 1869. Připomenutí této události před sto padesáti léty uspořádala skupina vlastenců Mnichovohradišťska právě nyní.

Pořad uváděla starostka obce Bosně Hana Maudrová. S hlavním referátem vystoupil Jiří Šosvald, podle něj vyjadřovali Češi „… svoji nespokojenost nejen prostřednictvím svých politiků, zastoupených v Říšské radě, ale od roku 1868 také při protestních táborech lidu na různých památných místech, především v Čechách. První tábor lidu se konal 10. května 1868 na Řípu. Následovaly tábory lidu na Blaníku, Bezdězu a na dalších místech. Na Bezdězu se 21. června 1868 sešlo 10–15 tisíc lidí, z toho 3 000 německých občanů. Manifestovali zde za autonomii českého království a rovnoprávnost Čechů s Němci. Po několika projevech vládní komisaři shromáždění předčasně ukončili a rozpustili. Následoval nepovolený tábor lidu na Valečově za účasti 2 000 lidí. V roce 1868 se táborů lidu účastnilo celkem 338 000 osob. Táborové hnutí vrcholilo v roce 1869, počet jejich účastníků se odhadoval na 600 000. V letech 1868–1871 se konalo v českých zemích 143 táborů lidu, … celkem se jich zúčastnilo téměř 1,5 milionu lidí.”

Na Mužském se první tábor uskutečnil 11. července 1869. Mnichovo Hradiště bylo slavnostně vyzdobeno a ve 14 hodin se odsud odebral průvod s mnoha alegorickými vozy z města. V Bosni je vítala slavobrána s heslem „Vědou ke svobodě“…. Shromáždění 40 000 lidí působilo velkolepě.

Zástupce  lužicko-srbské Domowiny z Budyšína Jurij Šolta ve svém projevu zdůraznil význam vztahů mezi Čechy a Lužickými Srby. Češi pomohli Lužici vzděláním na gymnáziích v České Lípě, Liberci a Varnsdorfu vytvořit elitu lužicko-srbské inteligence: „… My jsme nezapomněli ani na první poválečnou manifestaci, která se konala dne 2. září 1945, opět zde na hoře Mužském. Tehdy zde též promluvil Lužičan doktor Jan Cyž, známý antifašista, jenž byl v německém vězení. O několik málo týdnů později mohly naše lužickosrbské děti prožít v Čechách své první poválečné prázdniny. Nikdo z nás na tento čas nikdy nezapomene. “

Slavnosti na Mužském se zúčastnili místní politici a především občané vlastenci, ženy v krojích, muži s prapory.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám