Hlavní obsah

Největší koncentrace prvorepublikových bunkrů je na Králicku

Novinky, Vratislav Konečný

Jak obří betonové krtince jsou po lukách a stráních Králicka rozmístěny prvorepublikové bunkry. Je jich tu největší koncentrace v Česku, průsmyk u Kladské Bystřice střežilo několik pevností – Adam (nepřístupné), Bouda, Hůrka. Opodál stojí Hanička, jedna z nejvýznamnějších předválečných tvrzí.

Foto: Vratislav Konečný

Vchodový objekt tvrze Hůrka

Článek

Dělostřelecká tvrz Hůrka, Berghöhe, Horka, Hofeberg a Výšina, jak se jí někdy říkalo, se rozkládá přímo u Králík, německy Grulich.

Budování začalo v roce 1936, skládá se z pěti objektů propojených podzemními chodbami s několika sály. Dva pěchotní, dělostřelecký kasematový  srub, srub s otočnou dělostřeleckou věží a v týlu obranné linie, zabezpečené řopíky a protitankovými a protipěchotními překážkami, vchodový objekt.

Na zabraných pevnostech Němci zkoušeli účinnost své munice, pevnosti jsou vybudovány v nejvyšším stupni odolnosti. Navštívil je i Hitler. Některé sruby slouží jako muzea, známá je každoroční akce s ukázkami bojové techniky u srubu K-S 14 U cihelny.

Podzemí napěchované střelivem

Objekt Hůrka osazený několika sty muži /424/ musel odolávat útoku a možnému obklíčení, tudíž musel být dobře zásoben potravinami i municí. Dopravu v podzemí obstarával vláček o rozchodu kolejí 600 milimetrů.

Zajímavé jsou kromě muzejní instalace svážnicové šikmé výtahy, dopravující munici na bojová stanoviště. Té tu mělo být v 8 sálech skladováno na 700 až 800 tun střeliva, z bezpečnostních důvodů zvlášť do pěchotních a zvlášť do těžkých (dělostřeleckých a minometných (zbraní).

V hloubce 46 metrů vybudovali kasárna v 5 sálech, k tomu kuchyni, sociální zařízení, skladiště potravin. V podzemí jsou přes 2 kilometry vybetonovaných chodeb.

Armádě patřil ještě před několika lety

Ke konci války využívali Němci tvrz jako podzemní továrnu, vyráběly se tu komponenty pro letadla. Po válce sloužila jako muniční skladiště. Zůstaly tu zachovány i pancéřové zvony, ty vytrhal n. p. Kovošrot a odvezl s železnými překážkami do hutí. Až do roku 2008 byl objekt v držení armády, podobně na tom byla i Hanička.

Zajímavé jsou zbytky podkaliberní protibetonové střely Röchling, kterou Němci na srubu zkoušeli, beton odolal. Zkoušeli zde i tajnou zbraň bojový výbušný plyn Tajfun, ten zničil část bunkru, ale nikdy nebyl bojově nasazen. Hůrka byla testovacím polygonem pro nově vyvíjené zbraně.

Největší objekt se nazývá „K-S 14 Na svahu“, s plánovanou výzbrojí tří houfnic ráže 10 cm, dostřel byl asi 12 kilometrů, čímž by pokryla průnikové pásmo ze Slezska.

Pocta četaři Hradovi

Ve srubu U cihelny se v září 1938 zastřelil četař Arnošt Hrad, zástupce velitele objektu, neunesl tíhu kapitulace a ústupu z opevnění. Ve vstupní chodbičce srubu mu byla znovu odhalena pamětní deska. Kromě výzbroje bunkrů najdete expozici o prvorepublikové armádě, finanční stráži, legií, parašutistech, zločinech komunismu…

Lichkov

Nedaleko objektu se nachází vojenské muzeum s řadou velmi zajímavých exponátů. Dalším opevněním je oblast nedalekého Lichkova, ve srubu K-S 32 najdete muzeum, zalafetovaný kulomet, je tu zajímavá tanková věž, kterou  místní nadšenci zachránili a přemístili do podzemí a expozice o čs. obrněných drezínách a vlacích.

Reklama

Výběr článků

Načítám