Hlavní obsah

Nejstarší kondom na světě najdete v zámku v Benátkách nad Jizerou

Novinky, Vratislav Konečný

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Originál to není, jen jeho věrná kopie, malý sáček a zdrhovadlo. Měchýř je buď prasečí, nebo ovčí, ono je to jedno. Nalezli ho v Hallsteinu, na benáteckém zámku je součástí expozice o Keltech. Na Krétě prý ale našli ještě starší měchýř, snad o celých 500 let.

Foto: Vratislav Konečný

Před čím se Keltové chránili?

Článek

Až v poslední místnosti převážně interaktivní výstavy v benáteckém muzeu narazíte na tento ojedinělý exponát. Ne všichni si ho všimnou, je umístěn ve vitrínce na zdi, asi aby unikl zvídavým dětským očím a nezavdával příčinu k dotěrným dotazům.

Před čím se Kelti chránili?

Měchýř nalezený v rakouském Hallsteinu je starý asi 2500 let. Protože byl uchován ve slaném prostředí, které ho konzervovalo, máme možnost si představit, čím se keltský bojovník vyzbrojil, když odložil oštěp a meč, sňal přílbici a jal se špásovati s Keltkou. 

Měchýř našli archeologové v roce 2000, podle výsledků DNA ale nebyl použit. Keltové již tehdy věděli, že druidové jsou mocní čarodějové. Proč ho ale používali bojovníci, kteří měli jistě zachování rodu v popisu práce, není jasné. Jmelí je bejlí kouzelné, ale navléknutý měchýř je jistota. 

Keltové byli i obyvateli našeho území, jejich společnost byla vyspělá, byli to obchodníci. Zemědělci, a hlavně bojovníci a dobří metalurgové. Zlaté mince, duhovky, jsou toho dokladem.

Na zámku si můžete v rámci interaktivity potěžkat jejich zbraně, namlet si mouku na kamenném mlýně či vyloudit zvuky na některém z pseudohudebních nástrojů včetně kravského rodu. Z expozice se dozvíte, jak to mezi Kelty chodilo, je tu postaveno obydlí s figurínami, pícka na obilí a mnoho dalšího.

Zámek coby astronomická pozorovatelna

Jako i v ostatních místnostech je tu připraveno něco zábavy pro nejmladší, nudit se rozhodně nebudou. Výstava městského muzea je všegenerační, přenesete se do doby osídlování Pojizeří, do dob Dána Tycha Brahe, jemuž císař Rudolf II. zámek propůjčil k astronomickým pozorováním.

Obloha tu podle hvězdáře byla mimořádně vhodná k pozorování a ke dvoru to neměl daleko. V této části expozice se můžete obléci do renesančního oděvu, je tu jak pro dámy, tak pro pány, a pohrát si s řadou tehdy používaných přístrojů – sextantem, astrolabem, k tomu je řada různých testů.

Podobně je představena doba pobělohorská - arkebuza, kyrys, bandalír, vrhcáby či vojenský buben jsou vám k dispozici, smlouvu můžete podepsat u kanónu s figurínou verbíře. Též na rytířskou zbroj narazíte, to středověk vás zve pozvednout meč, nasadit tříkilovou přílbu a drátěnou košili, štít do ruky a vzhůru do děje.

Od Dražic ke Smetanovi

V dalších místnostech se dostanete od pravěku ke vzniku panství, spojovaného s nedalekým hradem Dražice. Je toho tolik, že zabere hodně času, abyste vše náležitě vstřebali.

Zámek má bohatou historii, kromě Tycha je to především Bedřich Smetana, jenž působil co učitel hudby u hrabat Thun-Hohenstein. Tomu je věnována už neinteraktivní expozice v další části muzea, kde narazíte na mobiliář, skulptury a obrazy.

Věž zámku slouží jako rozhledna, předhradí tvoří velmi pěkné zahrady. V přízemí zámku, který je z velké části kancelářskou budovou městského úřadu, se nachází Muzeum hraček. O jeho exponátech až zase někdy příště. 

Reklama

Výběr článků

Načítám