Článek
Město Kralovice nabízející velmi ojedinělou zajímavost mnoho turistů přehlédne. Až do husitských válek patřilo plaskému klášteru, na počátku 15. století obdrželo obchodní a právní výsady, spadalo pod zákupní právo neboli pacht. Feudální formu dědičného nájmu půdy na delší dobu, nebo navždy.
V roce 1542 díky tomuto právu získal obec od kláštera pro čtyři budoucí generace šlechtický rod Gryspeků z Gryspachu, který přinesl místu a jeho okolí nebývalý rozkvět. Období prudkého, byť ne dlouhého rozvoje, je zejména spojeno se jménem Floriána Gryspeka, tajným radou tří prvních Habsburků na českém trůnu. Slibně vzkvétající rozsáhlý majetek však byl po stavovském povstání rodině Gryspeků v roce 1622 konfiskační komisí zabaven, propadl ve prospěch královské komory. Na žádost plaského opata byly císařem statky ještě v tomtéž roce darovány klášteru zpět.
Zásluhou Floriána Gryspeka byl také vybudován renesanční farní kostel sv. Petra a Pavla, ve střední Evropě velmi ojedinělého vzhledu. Na základě šlechticova přání byla v roce 1588 přistavěna jižní kaple kostela sloužící jako rodinná hrobka. Nachází se v podzemní kryptě, do níž sejdete po schodech utajených pod dřevěnými padacími dveřmi v podlaze kaple. Jako první byly do rodinného mauzolea uloženy Gryspekovy ostatky, později i ženy Rosiny, dětí. V kapli je umístěn i Floriánův epitaf nezvyklé velikosti.
V hrobce je dnes v jedenácti skleněných velkých a jedné malé rakvi umístěno čtrnáct dospělých jedinců a několik torz pohřbených v letech 1588 až 1623. Gryspekové ve své hrobce na věčný klid čekali velmi dlouho. V 60. letech 17. století byla provizorně zazděná krypta údajně otevřena a cínové rakve, ve kterých nebožtíci odpočívali, byly roztaveny, cín použit na výrobu varhan v plaském kostele.
Velký údiv tehdy vzbudil stav dávno pohřbených nebožtíků, o který se zasloužil přirozený proces mumifikace místním prostředím; a pozornost po budí dodnes. Dříve si současnými poznatky vědecky doložená fakta neuměli lidé vysvětlit, a tak vznikaly nejrůznější legendy. Jednou z nich byla i ta o hostině na Kaceřově, kde se všichni členové rodiny otrávili po konfiskaci majetku v roce 1623. Dnes je již potvrzeno, že pohřbení členové rodiny pocházeli z různých období.
Po staletí, kdy návštěvníci měli k ostatkům Gryspeků volný přístup, se k nim příliš uctivě nechovali, nedochovaly se ani jejich původní oděvy. Nakonec v roce 1890 rodina Mettenrichů (majitelů plaského kláštera) Gryspekům prokázala alespoň trochu úcty, kdy nechala nebožtíky uložit do rakví se skleněnými víky a doplnila jejich chybějící nebo poničené šaty.
Mnohem více zajímavostí o tomto výjimečném kulturním odkazu i kostele samotném se dozvíte při jeho prohlíce, kterou vám zprostředkuje kralovické infocentrum na náměstí, nebo Spolek Gryspek mající společně s místní farností a potomky Gryspeků největší zásluhu na současném stavu kostela, posledního místa odpočinku „Kryšpáků“.
