Článek
Houslista Václav Hudeček, který už více než pět desítek let okouzluje svými uměním, Festivalový orchestr F. L. Věka, složený z vynikajících mladých hudebníků, dirigent Debashish Chaudhuri, rodák z indické Kalkaty, který se na prahu milénia usadil v Česku, ženský pěvecký sbor Vlasta z Hekova rodiště a také známý moderátor Jiří Vejvoda – ti všichni svým uměním servírovali 11. dubna posluchačům a pomyslně také Františku Vladislavu Hekovi, přesně v den, kdy se před 250 lety tato nejznámější osobnost Dobrušky narodila, hudební dárek té nejvyšší kvality.
Zněla hudba Edvarda Griega, Wolfganga Amadea Mozarta, Antonia Vivaldiho, Jana Jiřího Bendy, Pabla de Sarasate a Johanna Sebastiana Bacha. Při Malé noční hudbě, Divertimentu, sonátě Léto ze Čtvero ročních období nebo Cígánských melodiích se stačilo rozhlédnout kolem sebe a bylo na první pohled patrné, kolik radosti krásná hudba v takto špičkovém provedení přináší. Někteří přijímali skladby s lehkým úsměvem, jiní s přivřenýma očima, další s pohledem vzhůru do klenby svatostánku a všichni si je ukládali co nejhlouběji do paměti.
Velké dojetí publika pak přišlo s písní Soudce všeho světa, Bože, kterou za hudebního doprovodu zazpíval ženský pěvecký sbor Vlasta.
Vraťme se však k výjimečné osobnosti, jíž slavnostní koncert patřil, k Františku Vladislavu Hekovi, který se v Dobrušce narodil 11. září 1769. Moderátor Jiří Vejvoda ho přiblížil v kontextu doby takto: „Narodil se ve stejný rok jako Napoleon Bonaparte, bylo jim oběma dvacet, když vypukla Velká francouzská revoluce. Dva roky předtím si Američané sepsali svoji první ústavu. O rok mladší byl Beethoven, o třináct let starší Mozart. Bylo by zajímavé přemýšlet, jakou vzrušující dobu žil, co o ni věděl na dálku a čeho se možná dotýkal...“
V krátkém rozhovoru s bývalým ředitelem dobrušského muzea Jiřím Machem pak došlo i na potvrzení setkání s Mozartem, když historik uvedl: „Řekl bych, že Hek se Mozarta s největší pravděpodobností dotýkal i fyzicky, protože Alois Jirásek ve svém F. L. Věkovi popisuje scénu jejich setkání při přípravě a nastudování opery Don Giovanni v Praze. Jirásek si tuto scénu nevymyslel, převzal ji z Hekovy autobiografie. Dokonce je snad pravdivá i příhoda, kdy mu Mozart věnoval legendární dvacetník.“
Koncert postupně gradoval. Ještě než se mistr houslí, orchestr i dirigent rozloučili přídavkem v podobě Bachova mystického Air, při němž se mnohým doslova tajil dech, připomněl Václav Hudeček své vystoupení v Dobrušce v roce 2011. „Bylo mi ctí, že jsem v tomto krásném kostele hrál úplně první koncert festivalu F. L. Věka, a jsem opravdu rád, že festival díky varhaníkovi Pavlu Svobodovi a spolku F. L. Věka tak skvěle funguje dodnes.“
Jeho slova potvrdil i slavnostní koncert k 250. výročí narození Františka Vladislava Heka, který rovněž pořádal Spolek F. L. Věka.
Dík patří Státnímu fondu kultury, Královéhradeckému kraji a v neposlední řadě také městu Dobruška, jež uskutečnění projektu významně podpořily.
