Hlavní obsah

Návštěvníky jihoanglického pobřeží vítá sedm krásných sester, všechny v bílém

Novinky, Dana Ehlová
Aktualizováno

Pokud také patříte k těm, co jim pohled na moře a pestrobarevné pobřežní útesy nikdy nezevšední, jeďte do jižní Anglie. Čeká tam na vás fantastická příroda, zelené pláně a křídová skaliska, vše trochu netypické pro náš pojem Anglie, za nímž se většinou skrývá především Londýn, královna nebo fotbal.

Foto: Dana Ehlová

Cesta k majáku Belle Tout, stojícímu na jednom z křídových vrcholů, přestavěnému na stylový hotel Bed&Breakfast.

Článek

Bílé útesy doverské jsem poprvé zaznamenala, když se plavec František Venclovský vydal před pětačtyřiceti lety s odvahou sobě vlastní překonat s pomocí pouze „vlastního pohonu“ kanál La Manche.

V té době jsem ani nedoufala, že jim jednou pojedu naproti, navíc přesně v čase vycházejícího slunce, které svými paprsky skály ještě intenzivněji rozbělí, takže doslova září... Nádherné přivítání před vstupem na královský ostrov.

Bílými skalisky a útesy vysokými mnohdy více než sto metrů a tvořícími úchvatné přírodní scenérie je ale lemováno téměř celé jižní pobřeží Anglie, a nepoznat alespoň část by byla velká škoda.

Pojďme se tedy vydat za sedmi sestrami a jejich "příbuznými" do hrabství East Sussex. Nebude to ovšem návštěva žádné jihoanglické domácnosti, nýbrž bělostných útesů v národním parku mezi městy Seaford a Eastbourne, nazvaných Seven Sisters a pásma dalších stejně krásných „sousedů“.

Útesy v této části pobřežní trasy nemají očekávaných sedm vrcholů, ale osm, a tak je sedmička v případě Seven Sisters trochu zavádějící číslo. Do názvu se prý dostala z příběhu o sedmi sestrách, z nichž každá měla dům postavený mezi křídovými vrcholy.     

Zdejší krajina působí - i přes vichr, který tu duje - neskutečně klidně. Během putování zmizí takřka všechny známky civilizace a zůstanou jen travnaté kopce s ovcemi, na jedné straně doslova uříznuté pobřežními skalisky a za nimi už jen nekonečná hladina moře.

Až se pozdravíte se všemi sedmi "bílými sestrami", je možné v místě Birling Gap sejít po schodech dolů na kamenitou pláž a podívat se na útesy z bodu nula. Těžko uvěřit, že ty obrovské tvrzené vrstvy nad hlavami zformovaly miliardy skořápek mikroskopických řas.

Dalším zážitkem může být pokračování k majáku Belle Tout, přestavěnému na stylový hotel Bed & Breakfast. Původní starý maják sloužil do roku 1902, kdy ho nahradil nový, který byl navíc v roce 1983 plně automatizován.

Po krátkém odpočinku u kamenné zídky přichází na řadu výstup na mys Beachy Head, se 162 metry nejvyšší útes oblasti South Downs. Výhled z jeho vrcholku na travnaté svahy, bílá skaliska, mořskou hladinu a město Eastbourne potvrzuje v plné míře název, který má základ ve staré francouzštině (Beauchef, Beaucheif) a znamená krásný mys.

Tak na něj (i všechny ostatní) také budu vzpomínat – domácí sbírku kamenů z cest totiž obohatilo několik kousků ze sněhově bílé křídy jihoanglických útesů starých třicet miliónů let.   

Reklama

Výběr článků

Načítám