Článek
Svátek Dušiček má své počátky v prvním tisíciletí, kdy opat kláštera v Cluny určil den památky zemřelých na 2. listopad. Tato zvyklost se poté ujala ve Francii, Anglii, Německu a postupně se ve 13. století rozšířila po celé Evropě. Do Českého království pronikla za vlády Přemyslovců.
Od té doby se hřbitovy v tento den stávají oázou vzpomínek, klidu a krásy. I pochmurný podzimní den je ponořen do tisíce darů v podobě květů a prozářen světly připomínajícími hranici mezi světem živých a mrtvých. Ve velebné atmosféře pak ožívají krásné chvíle minulých životů.
Neexistuje rodina, která by nenavštívila hrob zesnulého příbuzného. Přijíždějí i potomci ze vzdálených míst, přicházejí občané města, aby si připomněli kromě svých blízkých i významné rodáky. Není snad občana, který by v tento den neprošel hřbitovem.
Toto místo se zároveň stává muzeem věků. Mimo nádherné zahrady s letitými stromy, to je architektura vypovídající o zašlých časech. Monumentální hrobky zdobené řadou soch vedle prostých pomníčků s andělíčky doplňují moderní pomníky dnešní doby lišící se formou zpracování kamene a také odlišným ztvárněním v geometrických tvarech.
Poklidnou atmosféru s povznášejícím pocitem přináší i pomyslná návštěva nežijících známých. Vedle rodinných příslušníků a sousedů najdeme známá jména historie města, postojíme u odkazu účastníka olympijských her Václava Čevony, pětinásobného mistra Československa v běhu na 1500 metrů, kdy letos uplynulo 5 let od jeho úmrtí.
Dále chvilku ticha strávíme nad pomníky všech, kteří se stali obětí světových válek. Jen bezejmenný pomníček obětí let 1938-1945 neoprávněně upadl ve všeobecné zapomnění a zdobí ho jen větvička živého mahonu a pokrývka zlatého listí. Místní hřbitov se stal i věčným odpočinkem rudoarmějců vzdálených krajů. Nakonec najdeme nový moderní pomník Vietnamce, kterému se stalo v dnešní době město Ústí nad Orlicí druhým skutečným i věčným domovem.
Poslední zastavení věnujeme u hřbitovní zdi trochu zapomenutému hrobu biskupského notáře a děkana Václava Boštíka, který se do historie města zapsal jako významná osobnost.
Václav Boštík se narodil roku 1897 ve Vysokém Mýtě a v Ústí nad Orlicí působil od roku 1927-1942 a 1945-1961 s přerušením tří let, kdy byl vězněn v koncentračním táboře. Byl to člověk s širokým rozhledem, milovník umění, s laskavým přístupem nejen k dětem, které učil ve škole katechizmus, ale zároveň ke všem, kteří potřebovali radu a pomoc.
Jeho činnost se neomezovala pouze na oblast církevní, ale i světskou. Pracoval v radě města a podílel se na jeho zvelebování. Díky svým známostem s předními českými architekty inicioval proměnu zdejšího kostela i děkanství. Motivoval také první instalaci betlému na oltář pod kazatelnou. K uctění jeho památky proběhla vzpomínková pieta na hřbitově s následným otevřením výstavy v Městském muzeu, mapující jeho životní dráhu.
Tuto výstavu lze navštívit do 1. prosince, ve všední dny od 9 do 17 hodin, v sobotu a neděli od 13.30 do 17 hodin.
