Hlavní obsah

Návrat do středověku vás pohltí v kestřanské Horní tvrzi

Novinky, Vratislav Konečný
Aktualizováno

Bláto a hnůj na dvoře, ržání koní, nadávání pacholků a čeládky zbrojné. K tomu kejhot husí, holubí křídla tu zaslechnete, a možná i ryk kestřanského pána. Přivřete-li oči, ten efekt vám podvědomě naskočí. Jsme na Horní tvrzi v Kestřanech. Vprostřed 14. století.

Foto: Vratislav Konečný

část okrouhlé bašty, ráj holubů

Článek

Jako z časů rytířské cti a slávy (a hnoje a slámy)

Jihočeská obec Kestřany u Písku skrývá naprosto ojedinělou památku – dvě tvrze a k nim přistavěný zámek. Na Horní tvrzi si můžete utvořit představu, jak se žilo ve středověku.

Názorný příklad jsme mohli vidět ve vynikajícím Bočanově snímku Čest a sláva, sice byl historicky zařazen až do roku 1647, ale život rytíře Ryndy ve skvělém podání Rudolfa Hrušínského na malé tvrzi se ani za staletí nezměnil. Jen se natáčelo na tvrzi v Buzicích. To byla jen malá odbočka od naprosto unikátních Kestřan. Nikde jinde nenajdete tak zachovalé objekty, jako právě zde.

Současní majitelé se snaží je co nejvíce vrátit do původního stavu. Dolní, Barchovská tvrz je podstatně mladší. Vévodí ji hranolovitá věž. Horní je ukrytá za masou zámku a hradbou hospodářských stavení. Byla obklopena vodou, přes příkop vedl dřevěný most později nahrazený kamenným. Při pohledu na tvrz maně vystoupí srovnání s mohutnějším Švihovem, kestřanská tvrz je trochu jeho zmenšeninou.

Ve vstupním stavení u kasy je krom výstavky o truhlářství výstavka asi 40 dobových snímků z přelomu minulého století. tehdy Kestřany několikrát navštívil i přední hradolog A. Sedláček.

Po vstupu budete překvapeni rozlehlostí tvrze, nádhernými klenbami i částečně odkrytými nástěnnými malbami. Místnosti od rytířského sálu po kapli jsou rozsáhlé, stropní zaklenutí svědčí nejen o vkusu majitele, ale také o jeho dobré finanční situaci. 

Horní tvrz má raně gotické jádro z poloviny 13. století, rozšiřovali ji v průběhu dalších dvou věků. Chráněna byla hradbami, vodou a dvěma hranolovitými obytnými věžemi a okrouhlou baštou. Z Kestřan se psal rod Údražských, zakladatelů majetku. Mansky sloužili panovníkovi, museli k jeho potřebě vystrojit 4 zbrojné jezdce. V roce 1452 tu tábořil při tažení na Písek Jiří z Poděbrad.

Bohatí Švamberkové

Majitelé přikoupili 1460 i druhou tvrz, takže měli panství v celistvosti, byl založen nedaleký Velký Potoční rybník. V roce 1492 zakoupili panství Švamberkové, zároveň ještě přikoupili třetí tvrz, ta zanikla. Z Dolní se stal pivovar, panství mělo 41 rybníků, Švamberkům velmi vynášelo.

Po nich přišli Paarové a vystavěli velký zámek. Ten se rekonstruuje, je rozsáhlý a vyžádá to od majitelů obrovské úsilí, ale památka si to zaslouží. Pak přišli roku 1700 Schwarzenberkové a jako hospodáři si vedli velmi dobře. Tvrz sloužila jako správa protivínského panství, mobiliář odvezli na ostatní majetky. V roce 1924, po první pozemkové reformě, majetek prodali Státním lesům a statkům.

Po válce byly na Horní tvrzi byty. V 80. letech areál převzalo Prácheňské muzeum a snažilo se o první opravy. Od kestřanského družstva, které se stalo v roce 1990 dalším vlastníkem, se majiteli stali 2005 Haladové.

Probíhá tu mnoho různých akcí, včetně archeologických, našlo se tu mnoho keramických střepů. 

Reklama

Výběr článků

Načítám