Hlavní obsah
Brigita Bakovská se svým manželem Emilem Pastuškem při křtu její knihy vzpomínek Ukradené sny. Foto: Pavel Čempěl

Nacisté 87leté Brigitě Bakovské ukradli sny, život a naději ale ne

V úzkém kruhu rodiny, přátel i zástupců města proběhl ve středu 14. prosince v salónu Maryška křest útlé knihy vzpomínek 87leté Brigity Bakovské z Bohumína nazvané Ukradené sny. Autorka přežila koncentrační tábory v Terezíně a Osvětimi i pochod smrti do německého tábora v Bergen-Belsenu.

Brigita Bakovská se svým manželem Emilem Pastuškem při křtu její knihy vzpomínek Ukradené sny. Foto: Pavel Čempěl
Nacisté 87leté Brigitě Bakovské ukradli sny, život a naději ale ne

„Měla jsem tři sny, které mi nacisté ukradli. Ten první byla má rodina, o tu mě připravili. Zdravotní následky ze všech prožitých hrůz pak způsobily, že jsem nemohla mít děti, což pro mne byla krutá rána. Nalomené zdraví mi pak nedovolilo dostudovat milovanou medicínu a být lékařkou. Absolvovala jsem jen šest semestrů a kvůli tuberkulóze plic jsem ji už bohužel nedokončila,“ zavzpomínala na kruté rány osudu při včerejším křtu Brigita Bakovská.

Brigitě, rozené Steinové, bylo v září 1938 devět let, když musela s rodinou uprchnout před nacisty z rodných Karlových Varů. Na několik let našla azyl v Praze. V roce 1942 ji ale nenávist k Židům dohnala a deportovali ji i s rodiči do koncentračního tábora v Terezíně. O rok později pak následoval transport do Osvětimi.

„Bylo mi 14 let, když jsem se tam ocitla. Já a další starší dívky jsme se staraly o mladší děti. Dodnes nezapomenu, když se nás ptaly: „Teto, a ty půjdeš taky do plynu? A já půjdu taky do plynu?“ Na tohle se zapomenout nedá, zůstalo to hluboko v nás všech, kteří jsme to přežili,“ řekla Brigita Bakovská.

V červnu 1944 se Brigita Bakovská společně s dalšími ocitla v pracovním táboře v Hamburku. V březnu 1945 přežila pochod smrti do německého koncentračního tábora Bergen-Belsen, kde se o měsíc později dočkala osvobození. „Byla jsem tehdy úplně vyčerpaná. V táboře jsem onemocněla tyfem a lezla po čtyřech. Měla jsem ale pevnou vůli a chtěla žít,“ popsala Brigita Bakovská.

Po válce se jí podařilo dostat do Prahy. Lékaři jí diagnostikovali nález na plicích. V 16 letech vážila necelých 28 kilogramů. Seznámila se tady se svým prvním manželem Láďou Bakovským. Osud jí ovšem i dál těžce zkoušel. Její první manžel zemřel předčasně na rakovinu. Gita tak opět přišla o milujícího a milovaného člověka. Na jednom z ozdravných pobytů však potkala svého druhého manžela Emila Pastuška. Provdala se za něj a z Prahy se přestěhovala do Bohumína, kde spolu už spokojeně žijí přes třicet let.

„Po válce jsem Němce nemohla ani vidět, ale postupem času se můj názor trochu vytříbil. Nemohu strkat všechny do jednoho pytle. Děti za své rodiče nemohou. Že nám ublížili hodně, je nesporné, a odčinit ty krutosti nelze,“ dodala Bakovská.

Paměti pomohla Brigitě Bakovské sepsat 31letá lékařka Andrea Laštovková z Bohumína. S vydáním vzpomínek pomohlo Brigitě Bakovské město, které zajistilo a zaplatilo vydání 36stránkové knížečky vzpomínek. V limitované edici vyšlo 150 kusů. K prodeji sbírka vzpomínek prozatím není. Podle zájmu radnice zváží její dotisk a po dohodě s autorkou i případný prodej v městském infocentru. V elektronické podobě najdou zájemci Ukradené sny na webu www.bohumin.cz v sekci Volný čas v kategorii Publikace a tiskoviny o městě.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků