Článek
Tři roky trvalo, než se podařilo prorazit horníkům hraběte Šterberka do úbočí štolu. Měla rozseknout spor mezi plutonisty, kteří považovali Hůrku za sopku, a neptunisty, kteří tvrdili, že sopečné horniny jsou důsledkem vyhoření uhlí ve slojích.
Kopat začali v roce 1834, pseudovchod s Goethovým reliéfem najdete na úbočí kopce. Narazili na sopouch a ukázala se básníkova pravda. Sopka vznikla ve starších čtvrtohorách jediným výbuchem, při vymršťování roztavené horniny. Pod kráterem je prý velké podzemní trpasličí město. Žil tu prý velmi vzteklý pidimužík, název asi podle vzrůstu sotva na píď (asi 19,1, cm) a dělal neplechu, ale nakonec posloužil dobré věci. K tomu se ještě dostaneme.
Je to jen velký krtinec
Nenáročná trasa vede příjemným zázemím rekreační oblasti Chebských, je tu i pěkná kamenná vyhlídka na Skalku. Po několika kilometrech jsem narazil na zdejší četný symbol hrdelních zločinů - smírčí kříž, a pak přes silnici do vsi Komorní Dvůr. Cotopaxi jsem škrtnul hned v počátcích, se zkracující se vzdáleností padaly i Etna, Stromboli, Hekla, pak jsem rezignoval i na Říp.
Přede mnou zarostlý krtinec. Převýšení asi dvacet metrů na kilometr. Tohle má být nejmladší sopka, geologický zázrak, na který se jezdí dívat učenci celého světa? Šiškoidní elipsoid s korozivními břehy, nadmořská výška 503 metry, uvnitř zatravněný. Hlína ve svahu struskovitá, rezavá.
Tak jsem to v posvátné bázni obešel, snad to třeba začne soptit, chrlit, bublat. Nezačalo. Poslední erupce byla asi pře 80 000 lety. Na obvodu kráteru, vlastně lomu, najdete několik tabulí s údaji, hlavně geologickými. Kráter sloužil jako těžební jáma, materiál se navážel na cesty. Šel jsem dál do Františkových Lázní. Cestou jsem si vychutnal pár lázeňských hostů, kteří se ptali na Hůrku. Podle mého líčení tam museli čekat přinejhorším zjevení na hoře Sinaj.
Lázně založili trpaslíci
A nakonec trpajzlíci. Daleko na severu žil mocný trpasličí král se svým národem a zahříval zemi, aby nebyla tak nehostinná. Své tři syny vyslal do světa a poručil jim, aby rovněž udržovali oheň a ohřívali zemi. Ti se usadili v Císařském lese (dnešní Slavkovský les).
Nejstarší z nich si vybral hluboké údolí, a že byl pečlivý, topil přesně tak, jak bylo zapotřebí. V místě, kde topil, vytryskly horké prameny a daly základ Karlovým Varům. Prostřední se usadil v méně hlubokém údolí, byl liknavý a topil málo. Prameny, které vytryskly v místě, kde sídlil, byly studené a daly základ Mariánským Lázním. Nejmladší byl prudký a vznětlivý. Přetopil tak, že vybuchla a spodní voda udusila ohně. Místem výbuchu byla Komorní hůrka a na místě, kde vytryskly studené prameny, jsou Františkovy Lázně (převzato z komornihurka.eu).
