Článek
Takzvaná Česká Sahara je přírodní rezervace písečný přesyp u obce Vlkov na okraji CHKO Třeboňsko. I když rozměrem malá, je tato duna dokonalou ukázkou pouštního biotopu a to jak výskytem suchomilných rostlin, tak typických druhů blanokřídlého hmyzu.
Z botanické sekce jsou zde zastoupeny např. paličkovec šedavý, nahoprutka písečná nebo kolenec Morisonův, říši živočišnou zastupují pískomilní okřídlenci - váhalky, pískorypky, kutilky, poskočilky a hrabalky. Svůj domov v tomto prostředí má i pavouk slíďák Arctosa perita, který přečkává zimu v trubkovité díře pod pískem, kterým ji i ve spleti pavoučího hedvábí uzavírá. Obdobně včelám z čeledi Andrenidae slouží písek jako místo pro vyhloubení hnízdních důlků, kde jednotlivci kladou vajíčka, tedy mají zcela jiný způsob udržování rodu, než medonosná včelstva.
Jemný písek s prehistorickým původem žlutavé barvy je volně přemisťován na nevysokém pahorku větrem a vytváří tak drobné duny, tuto jedinečnou ukázku vátých písků je velice snadné a dostupné navštívit. Vede k ní z Vlkova, kde je i železniční zastávka, žlutá turistická trasa, a ani ne po kilometru vlevo od ní se mírně zdvihá borovicemi obklopený pahorek, kde na ploše o výměře necelý hektar se tento malý zázrak nachází.
Statut přírodní rezervace má lokalita od roku 1954 a je do ní samozřejmě vstup přísně zakázán, logicky pro ochranu celku i zmíněné zde se vyskytující flory a fauny. Bohužel v době návštěvy za účelem pořizování obrazové dokumentace zde dvě rodinky nevychovaných cyklistů si zaměnily rezervaci za pláž na Máchově jezeře a dětičky si tam vesele (blízkost Veselí nad Lužnicí to neomlouvá) stavěly hrady, zahrabávaly se a konaly potřebu, to vše pod bedlivým dohledem rodičů. Podobní „milovníci přírody“ zde bohužel mohou obdobně dál libovolně řádit, přesyp není oplocen ani hlídán, a tak pouhé spoléhání na respektování jedinečnosti území zde nemá šanci v dnešní době, kdy kromě pána tvorstva vymírá jeden druh za druhým.
Vedle duny se nacházejí rekreaci a sportovnímu rybolovu zasvěcené zatopené pískovny, které však pravděpodobně o svůj dosavadní klid k velké nelibosti místních i návštěvníků přijdou - nový majitel hodlá obnovit těžbu, jelikož zásoby písku jsou zde ještě víc než rentabilní a těžební povolení má stále platnost.
Pár kilometrů od Vlkova směrem k rybníku Rožmberk se rozprostírá členitá mozaika vodní plochy Nadějovských rybníků. Jejich zrod je spojen již s Jakubem Krčínem, který zde zbudoval v 2. polovině 16. století rybníky Naděje, Skutek a Potěšil. Až později, v konci 19. století, přibyly pod dohledem Josefa Šusty rybníky Víra, Láska, Dobrá Vůle, Blaník, Měkký, Strakatý, Rod, Horák a další.
Zajímavé je, že roku 1826 započalo vysušování zdejších rybníků, aby zakrátko roku 1871 byly opět zavodněny. Dnes do této soustavy CHKO Třeboňsko patří dále rybníky Překvapil, Pražský a Nový. K vidění je zde spousta vodního ptactva, bukače a ledňáčka nevyjímaje.
VIDEO: Přesyp a rybníky
Zvláštností, dozajista fascinující při přeletu na okřídleném sportovním nebo dopravním prostředku, je blízkost rybníků, oddělují je pouze úzké průchozí hráze, takže oka vodních ploch musí z výše působit jako jakási barevná přírodní vitráž.
