Článek
Na pozemku u řeky, kde se dokončuje stavba restaurace s ubytováním, jsou vidět debatující hloučky lidí popíjející medovinu a teplý čaj. Je něco po půl druhé a každou minutu houf narůstá.
Někdo na břehu hodnotí zvýšený proud řeky Úhlavy, další zase teplé počasí, které nás letos v lednu doprovází. Letošní způsob zimy zdá se být podivný, kdosi zhodnotil situaci. Není divu, vždyť před rokem jsme se tísnili ve vyřezaném bazénku s proudící vodou, lemovaným patnácti centimetry tlustého ledu.
Čas se nachýlil, a tak se všichni postupně přesunuli do provizorní šatny převléknout. „Napočítal jsem zhruba třicet tři lidí,” řekl předák místních borců Venca Valeš, ale to už jeho slova zanikla v hluku přicházejících plavců, kteří se shromažďovali ke společnému focení.
K vidění byly komické paruky, kostýmy, masky a různé pokrývky hlav. Fotografové si plnili paměti ve svých aparátech až do povelu „do tanku v tank”, což, jak už všichni vědí, znamená „jde se do vody!”
Skupina otužilců se volně přesunula po řídce zatravněném protipovodňovém valu k nástupnímu místu, kde každoročně začíná plavení zmrzlých těl, a za povzbuzování přihlížejících diváků se přesunula k nedalekému jezu.
Někdo si cestu zpříjemnil plaveckým stylem, jiný zase šel kus pěšky, neboť mu to sloupec vody umožňoval. U jezu se ještě jednou zapózovalo fotografům a šlo se z vody ven do šatny v nedaleké budově budoucí restaurace, jejíž otevření se netrpělivě očekává.
Po usušení a odbahnění proběhla povinná zastávka u stánku s medovinou a potom už jen přesun do klubovny házenkářů, kde se nad pivem a klobásou hodnotil právě uplynulý 36. ročník setkání otužilců na Úhlavě. Tak na shledanou, nechť se ve zdraví znovu sejdeme u sedmatřicátého ročníku.
