Článek
Nedaleko vrchu Trojmezí, na styku hranic Čech, Moravy a Rakouska, nechal počátkem 13. století Přemysl Otakar I. zbudovat mohutné opevnění. Od roku 1771 opuštěný hrad Landštejn, který ve zříceninu proměnil požár po úderu blesku, přitahuje po dlouhé rekonstrukci doslova zástupy návštěvníků.
Rozsáhlá zřícenina bez jakéhokoli vnitřního zařízení je hlavně význačným vyhlídkovým bodem. V kapli se zachovaly zbytky fresek. Dvě věže jsou propojeny palácem, přičemž vyšší se využívá jako rozhledna.
Hrad získali od krále Vítkovci se stříbrnou růží na červeném podkladu v erbu, a začali se psát jako páni z Landštejna. Vlastnili rozsáhlé panství a stali se jedním z nejmocnějších českých rodů. Mimo jiné jim patřila Hluboká, Třeboň, Borovany...
Hrad má počátky v románském období, hlavní obrannou podobu získal za gotiky, renesancí jeho vývoj skončil. To když přestal vyhovovat jako vojenská pevnost a šlechta chtěla bydlet pohodlně a na úrovni své doby. Areál vymezují hradby do pětibokého útvaru.
Krajty na nádvoří
Hrad měl úlohu nejen obrannou, zemská stezka přinášela velké zisky. Po smrti Viléma z Landštejna končí slavná landštejnská éra a hrad získali od krále Václava IV. Krajířové z Krajku. Dokumentaci o hraniční pevnosti naleznete na panelech uvnitř hradu.
Ryk a tartas je slyšet již od kasy, to skupina šermířů předvádí své kousky, na hradě o tyto atrakce o prázdninách není nouze. V jednom ze zákoutí se plazí tři hadi škrtiči. Za 25 korun českých se s nimi můžete pomazlit. Šest kilo se mi mile přitisklo ke krku. Za mnohem víc jsem si poté dal v originální podhradní restauraci Holubník pivní tekutinu.
Hrad si rozebírali na baráčky
Hrad se měnil v ruinu docela rychle, vesničané z okolních vsí mu ještě pomohli, ruina mizela, jejich domky rostly. Romantismus zasáhl i Landštejn, básník Schiller doň umístil i děj svých Loupežníků. Pořádaly se sem vlastivědné vycházky Klubu českých turistů.
Poslední majitelé, rakouský hraběcí rod Sternbachů, ho zakoupil v roce 1923, ale bez většího využití, spíš jako místo pro výlety. Po válce si na kameny udělal nárok český stát. Kromě jiného byl na útěkové hranici, tak byla zřícenina pod kontrolou. Rekonstrukce začala v roce 1972, v 1990 byl zpřístupněn, a tak sem mají turisté i krajty přístup.
