Hlavní obsah

Na Hruboskalsku velmi krutě řádil jezuita Burnatius, zabili ho sedláci vidlemi

Novinky, Vratislav Konečný

Skalní město pod zámkem Hrubá Skála je hlavním aktérem básně z Rukopisu královédvorského, která dal podnět k namalování monumentálního plátna Mikolášem Alšem. Češi tu měli za Přemysla Otakara I. na počátku 13. století slavně zvítězit nad Sasy, kteří vpadli do země. Plátno visí v muzeu v Turnově.

Foto: Vratislav Konečný

Hruboskalské skalní město

Článek

Možná tu nějaká drobnější šarvátka kdysi proběhla, ale nic světoborného. Pískovce, ráj horolezců, zažily ale také velmi dramatické časy. Určitě se v dobrém nevzpomíná na řádění jednoho ze zlých a zarputilých ochránců katolicismu, jímž tu byl jezuita páter Matyáš Burnatius.

Z pevnosti romantický zámek

Téměř pohádková stavba hruboskalského zámku, která je nyní přeměněna na hotel a wellness, měla své počátky v hradu. Postavili ho ve 14. století Valdštejnové. Těm kraj patřil, tři kilometry od Skály stojí jejich rodový hrad Valdštejn, také přebudovaný v romantickém duchu.

Skalnatý hřeben byl odlesněný, stavby byly viditelné zdáli. Hrad se původně zval Skála, to samé jméno nesla i pevnost nad Jizerou. Po přestavbě na renesanční zámek se přidal přívlastek Hrubá.

Buď sem dojedete ze stejnojmenné obce, nebo celkem bez námahy vystoupáte od Sedmihorek. Nenároční cesta vede nádherným lesem kolem několika pramenů a symbolického horolezeckého hřbitova přes Mariánskou vyhlídku k zámku.

Hřbitov je věnován lezcům, kteří zemřeli ve skalách po celém světě.

Jedna z nejhezčích vyhlídek

Mariánská vyhlídka, z níž je zámek téměř nadosah, v pozadí romanticky dokreslen siluetou Trosek, je jednou z nejhezčích v Českém ráji. Další je třeba U lvíčka, pod vámi se rozprostřou nejhezčí pískovcové věže Hruboskalska.

Dost hlasité jsou poštolky. Mají tu spoustu hnízd, veverky skotačící na stromech nejsou vzácností. Na hřebeni mezi Valdštejnem a Hrubou Skálou se nachází moc hezké arboretum, dosti vzácný jev uprostřed lesa. Ve studeném májovém počasí byla návštěvnost turistické cesty téměř nulová, zvuky lesa byly o to zřetelnější. hlavně šumění deště na listech.

Bohužel značná část skal je „decimována“ rytinami nezměrných tupců, kteří do měkkého pískovce zvěčňují své vzkazy přítomným i budoucím. Odnesla to i Jeskyně lásky a Adamovo lože v bezprostřední blízkosti hruboskalského zámku.

Trocha historie

Majiteli hradu byli páni z Jenštějna, poté Zajícové z Házmburku. Jana Zajíce tu roku 1469 obléhalo vojsko Jiřího z Poděbrad. Posádka se vzdala, neměla co jíst.

Přišli Boskovičtí, roku 1512 Smiřičtí. Po nich jejich získal obrovské majetky Albrecht z Valdštejna. Po jeho smrti ho získala mnichovohradišťská větev rodu. Ti ho barokně přestavěli.

V roce 1624 tu zle řádil P. Matyáš Burnatius. Přišel do kraje s vojskem, razantně silou vymáhal po obyvatelstvu katolicismus. Nakonec ho měli plné zuby a vzbouřili se, pátera chtěli zabít. Což se jim sice podařilo, dle kresby vidlemi. Ale když táhli k Turnovu, tak je porazilo vojsko. Sedmnáct jich bylo odsouzeno k smrti, nakonec lámáním kolem popravili dva. Zbylí přestoupili na katolicismus.

Valdštejnové prodali v roce 1821 Skálu Janu Lexovi z Aehrenthalu, jeho rod zbohatl za napoleonských válek. Koupil i nedaleký Valdštejn. Objekt byl přestavěn v novogotice, po druhé válce sloužil jako zotavovna ROH. Nyní se využívá jako hotel.

Reklama

Výběr článků

Načítám