Článek
Moravský div světa
Kroměříž byla sídlem biskupa, i nyní je arcibiskupským zámkem, mohutné obydlí obývali Lichtenštejnové, kteří nejen ve městě zanechali nesmazatelné stopy své moci světské i církevní.
Květnou zahradu nechal založit biskup Karel II. Lichtenstein roku 1665 na nevyužívaných mokřinách. Původní název zahrady byl Libosad. Hlavní část vznikla mezi lety 1665 - 1675, vyprojektovali ji architekti Giovanni Pietro Tencalla a Filiberto Lucchese.
Poslední úpravy prováděli v 19. století architekti A. Arche a P. Janák, ale nejsou zásadní, nenarušily původní rámec díla. Největší zásahy pocházejí z konce minulého století, ty vzhled částečně změnily. Zahrada, na jejíž provoz samozřejmě nebyly peníze, byla stále více zanedbána. Až v posledních letech se práce na její revitalizaci zase pohnuly, výsledkem náročné úpravy je její znovuzpřístupnění.
Kolonáda a Foucaltovo kyvadlo
Mimo rostlinné prvky je pozoruhodná 244 metrů dlouhá kolonáda, arkádová lodžie, se 44 alegorickými sochami antických bohů. Stejný je počet bust ve výklencích. Z ochozu kolonády přehlédnete podstatnou část zahrady.
Uprostřed zahrady stojí osmiboká rotunda, v jejímž středu visí Foucaultovo kyvadlo na 25 metrů dlouhém laně. Pohyb se zapisuje do písku na kamenném stole. Kyvadlo je dílem profesora kroměřížského gymnázia dr. František Náběleka z konce 19. století.
Barokní slavnost na zahájení provozu
Zahrada, kde byl v minulých letech omezený přístup po dobu úprav, bude 6. a 7. září slavnostně zpřístupněna při festivalu barokní kultury HORTUS MAGICUS 2014. Divadelní a hudební představení, hry pro děti, ohňostroj, to vše a mnoho dalších zážitků nabízí víkend v zahradách.
V pátek 5. září bude Květná zahrada pro návštěvníky uzavřena. Jinak je otevřeno celoročně.
Díky projektu, financovanému z evropských fondů budou mít návštěvníci zahrady možnost obdivovat Králičí kopec, Ptáčnici, Holandskou a Pomerančovou zahradu, ale také Pstruží rybníky a nový pěstební skleník.
Dokončením obnovy Květné zahrady bude dovršena realizační fáze projektu Národního centra zahradní kultury v Kroměříži (NCZK), který byl zahájen v roce 2010 a z Integrovaného operačního programu 5.1 Vracíme památky do života získal celkovou dotaci ve výši téměř 337 miliónů korun.
„Otevření Květné zahrady v Kroměříži považuji osobně za jeden z vrcholů letošního roku. Je jím dokončena další fáze projektu Národního centra zahradní kultury v Kroměříži, která znamená jak přelomový počin památkové obnovy jednoho z nejvýznamnějších zahradních děl u nás, tak doklad schopnosti NPÚ čerpat a s kvalitním výsledkem využít finance z evropských fondů,” uvedla Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.
„Centrum však otevřením Květné zahrady činnost teprve zahajuje – stěžejní úlohu bude mít v budoucnu jeho role metodická, zaměřená na obnovu a péči o historické zahrady a parky, a edukační, věnovaná přípravě odborných pracovníků i práci s veřejností,“ dodala Naďa Goryczková.