Hlavní obsah

Méně známé aspekty atentátu na Heydricha přiblížila přednáška Akademie volného času

Novinky, Stanislava Dvořáková

Ve středu 14. června byl v Městské knihovně v Ústí nad Orlicí uzavřen pololetní cyklus Akademie volného času přednáškou Mgr. Jana Hrubeckého, který přiblížil přípravu a děj atentátu na Heydricha. Upozornil zejména na přístup a charakter jeho aktérů.

Foto: Stanislava Dvořáková

Atentát na Heydricha je důležitým předělem novověké historie našeho národa a ukázkou vlastenectví a hrdinství českého lidu.

Článek

Přednáška Jana Hrubeckého z Historického ústavu filosofické fakulty Univerzity v Hradci Králové a člena Československé obce leginonářské byla nejen přípomínkou atentátu na Heydricha, ale současně objasňovala méně známé příčiny a děje této hrdinské akce českého odboje.

Z pohledu historika včetně vyznavače legionářských tradic byly předkládané skutečnosti na diapozitivech i videu okomentovány i na základě charakteru daných osob jednotlivých událostí.

První ukázkou byly diapozitivy ze života Heydricha, který dal základ jeho krutosti. Přes hudební nadání a splnění snu stát se nadporučíkem válečného námořnictva, dochází k jeho degradaci a propuštění kvůli milostné aféře. Neoblíbenost a strach, že v jeho předcích figuruje Žid, se pak promítly do jeho další životní dráhy od člena NSDAP a SS až do plnění úkolu vytvoření plánu na likvidaci židovského obyvatelstva v Německu a posléze po vypuknutí války v celé Evropě.

Další ukázka byla z jmenování říšským protektorem v Protektorátu Böhmen und Mähren a prostředků účinné likvidace sabotáží s cílem do pěti let vymýtit český jazyk. Jako doklad je uvedeno nastolení stanného práva po příchodu Heydricha do Prahy a seznamy oznámení den za dnem dalších a dalších poprav.

Slovním doprovodem lektor vylíčil postoj a osud legionářů v cizinecké legii, intenzivní výcvik ve Velké Británii na pomoc okupované vlasti, kdy zpráva z domova o popravě generála Aloise Eliáše, představitele domácího politického vojenského odboje a dalších třinácti důstojníků se stává poslední kapkou touhy po pomstě. Tak začal vznikat plán operace Anthropoid.

V další části přednášky pak uvedl těžkosti, s kterými se museli vybraní parašutisté potýkat, organizované napojení na skupiny na domácím území, do kterých bez ohledu na zatýkání a tresty smrti vstupovalo mnoho českých lidí proto, že tak mohli proti nenáviděným Němcům něco dělat.

Obrazem i slovem byl podán seskok Josefa Gabčíka a Jana Kubiše, kterým začíná popis událostí příprav a samotného atentátu dne 27. května 1942 v Praze, kdy vysoce postavený nacista umírá rukou českého nepřítele. Příznačné pro sebevědomého Heydricha, který terorem ovládl celou Evropu, bylo, že nebezpečí ze strany českých podlidí absolutně neočekával, takže jel v otevřeném voze bez jakékoliv ochrany. Částečný neúspěch atentátu je pak dodatečně vysvětlován i nepředpokládanou přítomnosti tramvaje na zastávce, takže musely být brány ohledy na bezpečnost cestujících.

V dalším videu následuje popis konce parašutistů v kryptě kostela se slovy "Jsme hrdi, že takto zemřeme pro náš národ" a krutých represí a týrání tisíců zatčených s uvedením hlavního politického cíle atentátu: „Atentát vzbudil ve světě velký ohlas a na jeho základě byla Brity odvolána Mnichovská dohoda s příslibem poválečné obnovy Československa v jeho předmnichovských hranicích.”

V závěru lektor připomněl, že i z pohledu současné doby není omluvy za krutosti páchané na českém obyvatelstvu a s politováním lze jen konstatovat, že mnozí nebyli předáni k potrestání.

Reklama

Výběr článků

Načítám