Článek
Tajně se v roce 1791 provdala za prince Viléma, syna anglického krále Jiřího III. Měla být anglickou královnou, jenže…
Zázrakem obživla
Jak už to mezi šlechtou bylo zakotveno, sňatek byl nerovný, po jeho odhalení vypukl skandál, a i přes těhotenství Caroliny došlo k rozvodu. Princ později vládl jako Vilém IV., Carolina přišla o dítě. Řekli jí, že potratila, i když zdravého chlapce dali na vychování do židovské rodiny pod jménem Hans Georg Meyer. Carolina posléze onemocněla, upadla do zvláštního stavu, kdy ji prohlásili za mrtvou.
Zachránil ji ale doktor Adolf Meineke, za něhož se později provdala. Po mnoha peripetiích zakotvili Meinekeovi u hraběte H. F. Salma v Blansku. I když odtud po čase odešli, Carolina sem jezdila za provdanou dcerou. Na zámku 31. ledna 1815 zemřela. Pochovali ji na hřbitově u kostela sv. Martina, hrob se nezachoval, stojí tu jen vzpomínková stéla. Tak v Blansku skončila žena, která se pro svůj původ nemohla stát královnou, přestože byla provdána za korunního prince.
Pod pojmem Moravský kras si většina z nás vzpomene na jeskyně, propasti, ale význam je to širší. Krasové jádro je obklopeno řadou zajímavých míst. Jedním z nich je i Blansko se svým renesančním zámkem.
Salmovské panství
Stávala zde tvrz, doložena je rokem 1532, majitelem byl Jan Skála z Doubravky. Renesanční přestavba začala na konci 16. století, za třicetileté války byl zámek ve vlastnictví pánů z Rožmitálu značně poškozen, poté ho koupil rod Gellhornů a následně Salmové. Ti žili na honosnějším a prostornějším zámku v Rájci na Svitavou, blanenský zámek využívali coby letní sídlo.
U Salmů přebývala řada významných osobností – J. Dobrovský, J. Mánes, J. Wankel i Karolina Meineke. V salmovských železárnách působil také Karel von Reichenbach, vynálezce parafínu, a další odborníci. Po požáru v roce 1818 se přistoupilo k rekonstrukci, ale už koncem století byl objekt značně zanedbaný, ve 30. letech minulého století sloužil jako obytný a noclehárna, město ho chtělo odkoupit, ale neuspělo. Po válce ho Salmům sebrali podle Benešových dekretů.
Zámek, který je vlastnictvím města, teď využívá krajské Muzeum Blanenska.
Od krápníků a jeskynního medvěda po litinové kříže
Jeho ředitelka Mgr. Pavlína Komínková zve na návštěvu svého „království“: „Nudit se u nás rozhodně nebudete. Pro návštěvníky jsou asi nejpřitažlivější interiéry zámku, ale také expozice Objevitelů Moravského krasu a nebo hradů blanenského okolí. Chloubou muzea je sbírka dekorativní a užitkové litiny 19. a 20. století, kterou dosud najdete na mnoha místech nejen po České republice. Nyní připravujeme expozici věnovanou archeologii, 20. února otevíráme její první část - interaktivní místnost věnovanou především malým objevitelům, kde najdou archeologické pískoviště, jeskynní prolézačku... Do 24. března je tu výstava Hvězdy stříbrného plátna, zapůjčena z Letohrádku Mitrovských v Brně, věnuje se prvorepublikovému a protektorátnímu filmu.“
