Článek
Aby tomu tak nebylo, pořádají ve skanzenech, muzeích vesnice pod širým nebem, každoročně ukázky lidových zvyků a řemesel. Připomínají svěcení studánek, vynášení Morany ze vsi, letnice, dožínky, zvyky velikonoční i vánoční, k tomu řadu dalších svátků, dříve pro život zcela normálních.
Nejinak tomu bude opět letos v Muzeu lidových staveb v Kouřimi. V neděli 11. února od 10 do 16 hodin uvedou Masopust - oblíbenou slavnost plnou hudby, tance, tradičních masek a dobrého jídla, pojatou v historickém duchu.
Slavila celá Evropa
Ředitel Regionálního muzea v Kolíně Mgr. Vladimír Rišlink připomíná: „Konec masopustu je jedním ze základních projevů přechodových rituálů v lidovém prostředí spojených s koncem zimy, blížícím se začátkem jara a zahájením zemědělských prací. Je to jediný svátek předkřesťanského původu, rozšířený po celé Evropě, který v minulosti nebyl dodatečně spojen s žádným církevním svátkem, ale pouze se dobou svého konání váže k období těsně před začátkem předvelikonočního půstu.“
Třikrát během dne (v 11:00, 13:00 a 15:00 hodin) obejde historická stavení muzea pestrobarevný průvod tradičních masek z Hlinecka doprovázený hudbou a tancem v podání národopisného souboru Kohoutek z Chrudimi. Průvod povede tradiční postava laufra práskajícího bičem.
Muzejníci v dobovém oblečení v rolích hospodářů a hospodyní poví návštěvníkům o tradicích masopustu a masopustních maskách, stolování, a dalších zvycích.
Budou se smažit a ochutnávat šišky a koblihy, děti i dospělí si vyzkouší výrobu krepových růžiček, masopustních masek z papíru či výrobu malého vozembouchu.
Nebude chybět zabité prase, zabijačkové dobroty řezníka Václava Šťastného z Vodochod a další tradiční občerstvení.
Proběhne masopustní miniškola práskání bičem spolku Keltoviny pod vedením laufra Martina Štully a výuka špejlování jitrnic.
Vstupné: 120 Kč, snížené 80 Kč, rodinné 320 Kč.
Masopust je lidovou maškarní slavností
Masopust je lidová slavnost maškar obřadního charakteru, přeneseně období od Tří králů do počátku předvelikonočního půstu.
Podstatou masopustních průvodů bylo vykonávání plodonosných a ochranných praktik souvisejících i s kultem mrtvých, především rituální usmrcování, se kterým se dodnes setkáváme v podobě rituálního pochovávání masopustu, basy, střílení medvěda apod. Toto rituální usmrcování mělo umožnit rozvoj nového života, chápaného v souvislosti s přírodním cyklem.
Církev svátek neměla ráda
Svátek si udržel v lidovém zvykosloví svoji neobyčejnou přitažlivost, přestože nebyl církví, pro jeho pohanský smysl a nevázanou bujnost, nikdy schvalován. Odváděl od přísných mravů, byl rozpustilý, veselí se církev obávala.
Podoba masopustních obchůzek má celou řadu odlišných krajových variant projevujících se i v jednotlivých maškarách. Univerzální maskou je postava Žida, původně související s kultem mrtvých, kteří se vracejí mezi živé a dohlížejí na plnění řady zákazů spojených s tímto obdobím (zákaz šití, předení).
