Článek
Ne náhodou mnohým francouzská zahrada připomíná právě vídeňský Schönbrunn – jednak je evidentní, že architektům posloužil jako inspirace, a i sochařská výzdoba má jednounačnou spojitost díky autorovi, kterým byl česko-rakouský sochař Ignác František Platzer.
Ten roku 1773 vyhotovil tři sochy pro Schönbrunn (Merkur, Herkules, Brutus & Lukrécie), a to na zakázku zadanou císařovnou Marií Terezií. Spoustou jeho pompézních soch a sousoší se pyšní různé pražské malostranské paláce i hradčanské nádvoří, stejně jako kostely, kláštery a zámecké parky.
Právě v Dobříši dominuje francouzské zahradě sousoší, jak jinak než s antickou tematikou, kterou je fontána zobrazující napájení Héliových koní, a i mnoho dalších soch a váz je práce tohoto mimořádně plodného autora. Fontána se nachází na druhé z pozvolna stoupajících teras, nad ní se tyčí budova oranžérie, kde je opět několik soch ve výklencích na zdi. Dobříšská zahrada je považována za nejstylovější ukázku francouzské zahrady u nás.
Spodní, k zámku přilehlá terasa, se rozprostírá kolem nízké kruhové fontány, sochy rozeseté po okolí zobrazují alegorie ročních období, časté antické motivy, nebo zvířecí zápasy s dokonale propracovanými detaily, jako je například lev drásající hrdlo koně. Pro francouzské parky typické ornamenty ze zeleně ve tvaru bludiště doplňuje i o něco výše položené husté loubí s průhledy a cestičkami ve větvoví.
Za oranžérií pokračuje areál rozsáhlým krajinářským anglickým parkem - škoda, že do této, oproti francouzskému parku bezplatné části, nejde projít jednosměrně zkonstruovanou brankou, pro její návštěvu je nutno vrátit se k hlavnímu vchodu. Před skleníkem stojí několik palem, nalézá se zde kruhová fontána a navazuje na něj malá minizoo s několika handicapovanými ptáky, těch volně žijících je v okolí plno.
Po sestoupání k úzkému rameni rybníka nelze vynechat krátký výstup po lesní cestě za malým můstkem směrem k silnici, ukryté v stromoví, kde se nachází s pověstí o čertovi a ševci spojený most, dlouhý 36, vysoký 7 a široký 6 metrů.
Nejen dle nedoložené čertovské příhody, kdy v místech dnešního mostu padl ďáblovou silou přes rokli statný strom a posloužil ševci coby lávka přes rozvodněný potok (žádný tu však neteče), se nazývá Čertův most. Byl totiž roku 1864 vystavěn z tmavé strusky, která vznikala jako odpad v železárnách v nedaleké Staré Huti. Odtud je pro změnu jen kousek k památníku Karla Čapka ve Strži.
Francouzská zahrada byla budována současně se zámkem v letech 1760-1769, a to sjednanými evropskými mistry, kterými byli francouzský architekt Jules-Robert de Cotte a italský architekt a štukatér Giovanni Niccolo Servandoni.
V jižní ose na tehdejší Zámecké zahrady navazující anglický park vznikl roku 1879, a to díky rozšíření vrchním zahradníkem Liehmem coby Nový park mezi francouzskou zahradou a Starohuťským rybníkem v místech, kde bývaly hospodářské objekty.
Zámek Dobříš byl ve vlastnictví rodiny Colloredo-Mannsfeld do roku 1942, kdy připadl německé říši, roku 1945 byl znárodněn a sloužil coby Domov spisovatelů, roku 1998 byl opět vrácen rodině jeho zakladatelů.
