Článek
Tak jako zažíváme rozmach fotovoltaických elektráren, tak i nárůst malých vodních elektráren tvoří na ziscích v energetice nemalé procento. Navštívil jsem řadu míst, kde má tento druh podnikání zelenou, a trochu jsem učinil průzkum, zda-li i tento druh podnikání nejde na vrub ekologii.
Na řece Lužnici tak k dnešnímu dni funguje více jak deset malých vodních elektráren. Řadu z nic na vodním toku jen stěží zaregistrujete, ale některé o sobě dávají dosti znát. V místě pod Hradem v Dobronicích u Bechyně se nachází jez, kdy z jeho jedné části je řeka svedena do MVE a po dvou stech metrech se opět napojuje k hlavnímu říčnímu toku.
Návštěvníci této lokality jsou doslova otřeseni stavem koryta řeky, kdy skrze jez už vlastně žádná voda ani neteče a celý přítok protéká pouze elektrárnou. Oslovil jsem řadu lidí, kdy většinou převládaly negativní reakce. „Minulý týden jsme odtahovali uhynulého sumce, který se zaklínil v mělčině pod mostem zřejmě jen proto, že nedokázal včas reagovat na rapidní snížení hladiny poté, co řeka byla svedena do turbín elektrárny“, reagovali na dotazy místní rybáři.
Jak je z místa vidět, tak provoz vodních děl nekontrolují ani kompetentní pracovníci povodí a ochrany přírody. Na dotaz ke stavu ve zdejší lokalitě pak na Povodí Vltavy z Českých Budějovic, kde mají správu Lužnice na starost, jen stroze odpověděli, že provozovatel je povinen zajistit trvale průtok jezem v minimální úrovni 2,5 cm a v zimních měsících je povinen odstranit dřevěné zátarasy, kterými si hladinu zvyšují. To, že se tak nekoná, již neevidují.
Je to smutný pohled na řeku, která tak vypadá jak vyprahlá stoka. Po úpravě jezu došlo k nadměrnému nahromadění kamene pod hranou jezu, čímž došlo k úbytku přirozeného prostředí pro přežití vodních živočichů a především ryb. Na kamenech se zachycují nečistoty, které v letních měsících odrazují od vstupu do řeky.
