Článek
Stopy bot v terénu a na hatích jsou jen od správců rezervace. Rezervaci Soos u Františkových Lázní, u osady Hájek, znají návštěvníci ve třech ročních obdobích, zimní je jim zapovězené, což je jedině dobře.
Jak to tady, na území, které připomíná sibiřskou tundru, vypadá uprostřed zimy, se můžeme podívat prostřednictvím fotografií.
Jméno dostala po močálu
Posopečná činnost v okolí západočeských lázní je stále velmi silná. Teplé prameny vyvěrají na povrch, některé jímány jako léčivá kyselka, která dala základ zdejšímu lázeňskému trojúhelníku - Františkovy Lázně, Karlovy Vary a Mariánské Lázně.
K tomu je nutné přičíst rašelinu, těženou zde ještě v nedávné době jak pro balneoúčely, tak i k vytápění. Soos je jméno nezvyklé, ale německé moos značící močál či bažinu dává vysvětlení, začalo se komolit a soos byl na světě.
Rašeliniště je ale staré věky věků, něco tak krásného u nás jinde nenajdete. Při sezónní procházce budete vnímat pach bahenních plynů, slanou chuť vzduchu, udiví vás mofety, vyvěračky, botanici zajásají nad vzácnými rostlinami pro laika neuchopitelných jmen. Roste tu například kuřinka solná, bařička bahenní, orchidej vstavač Trautensteinův, sivěnka přímořská a populární rosnatka okrouhlolistá, označovaná jako masožravka, měla by být spíš hmyzožravkou.
Přes část rezervace, která má velikost 221 hektarů, vedou hatě, v zimě jen tušitelné. Sníh narušují jen stopy zvěře, občas se ozve sojka, straka, havran, pár pěvců, ale jinak je tu ticho jak na finsko-ruské hranici. Tvar krajiny nasvědčuje, že tu bývalo velké jezero (2200 krát 1100 metrů) pozvolna vysychalo, rašelina se ukládala postupně.
Když zcivilizovaní zjistili, že skýtá zdroj tepla, začali ji těžit. Nejprve v malém, poté se rozjela těžba ve velkém, na kraji rezervace uvidíte koleje vláčku, který vozil vytěženou zeminu.
Devastace se zastavila v roce 1964, kdy vyhlásili ti chytřejší rezervaci. Ti méně chytří by to tu vydrancovali. Rašelina se vozila ve velkém do balneoprovozů hlavně do Karlových Varů.
Mofeta není sopka
O Soosu se tvrdí, že tu uvidíte bahenní sopky. Správný výraz pro výrony teplého oxidu je mofeta. Plyn probublává z podloží bahnem na povrch, podloží se tu trochu houpe, ale do pekla se nepropadnete. Taky se můžete jen dívat z hatí. Bahenní sopky dostaly název podle toho, že i v zimě chrlí neustále vodu, která u vyústění zamrzá, vypadá to jako krtinec. Plyn je smrtící, když se přilétne napít nějaký opeřenec, bývá to jeho poslední lok.
Nejsilnější z pramenů je Císařský. Kyselka je středně mineralizovaná, o teplotě 14 - 18 stupňů. Byl zachycen do pramenní vázy a svým mohutným proplyněním a značnou nasyceností minerály je označován jako jeden z nejchutnějších v okolí Františkových Lázní.
U vchodu do rezervace je muzeum přírody a také záchranná stanice pro poraněné živočichy.
