Má vlast s Českou filharmonií, skvělá oslava jubilea Pardubického hudebního jara a vzniku republiky

Posluchači, kteří zcela zaplnili místa vyhrazená k sezení, se těšili na cyklus symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany s Českou filharmonií, což byl jedinečný dárek organizátorů nejen samotnému festivalu a české státnosti, ale pochopitelně všem 3,5 tisícům příznivců krásné hudby v areně.

Vždyť Má vlast je považována za národní symbol a těžko si lze představit jiný, lepší či snad vhodnější způsob, jak hudebně oslavit sto let české státnosti. „Smetanův cyklus symfonických básní nás vždy spojoval, a to v časech dobrých, ale pochopitelně zejména v těch pohnutých a vypjatých. Navíc Česká filharmonie byla s Mou vlastní bytostně spjata od počátku své existence. Především díky ní se dílo pravidelně hrálo nejen u nás, ale i ve světě,” připomněla na úvod moderátorka.  

Také zdůraznila, že Česká filharmonie přijela do Pardubic po dlouhých třiceti osmi letech, a proto bylo symbolické, že za dirigentským pultem stanul přední český dirigent Petr Altrichter, který v letech 1982-1989 umělecky vedl Komorní filharmonii Pardubice.

Připomeňme také, že Pardubické hudební jaro, které vzniklo v roce 1978, začínalo jako nepoměrně subtilnější svátek hudby, že za čtyřicet let zažilo léta skvělá i horší, dokonce mu hrozilo i zrušení. Všechno ale překonalo a v poslední době navazuje na to nejlepší, co si od něj slibovali jeho zakladatelé.

Důležitým mezníkem se stal rok 2013, kdy pořadatelství přebrala společnost Barocco sempre giovane a festival rozšířila dál do regionu. Koncerty se tradičně konají pod záštitou významných osobností kulturního a politického života, s finanční podporou Ministerstva kultury, Pardubického kraje a statutárního města Pardubice a ani jubilejní ročník není výjimkou.

Nad slavnostním zahajovacím koncertem převzali osobní záštitu Roman Línek, první náměstek hejtmana Pardubického kraje, a Jakub Rychtecký, náměstek primátora města Pardubice.      

A pak už atmosféru plnou očekávání "rozčísly" struny harf velice známými hlavními motivy, které Bedřich Smetana použil i v dalších částech cyklu.

Symfonické básně Vyšehrad, Vltava, Šárka, Z českých luhů a hájů, Tábor a Blaník v provedení České filharmonie s Petrem Altrichterem za dirigentským pultem byly pro posluchače, kteří neváhali přijet z celých východních Čech a možná i z mnohem větší dálky, bezesporu výjimečným a vpravdě neopakovatelným zážitkem. Závěrečné dlouhotrvající ovace vestoje to jednoznačně potvrdily.

Další informace