Hlavní obsah

Lysice musíte vidět, na nádherný zámek s impozantní zahradou je pouhý popis málo

Novinky, Vratislav Konečný

Není vidět z dálky, neohromí mimořádným umístěním v krajině, přesto patří mezi nejhezčí zámky, které máme. Kdysi tu stávala prostá tvrz pánů z Kunštátu, postupem věků se z nevýrazného káčete vyklubala architektonicky skvostná labuť.

Foto: Vratislav Konečný
Článek

Nenavštívit Lysice znamená ochudit  se o mimořádný kulturní zážitek. U Lysic se perfektně podařilo skloubit hmotu zámku se zahradou, již podtrhuje zcela výjimečná kolonáda, sloužící majitelům k odpočinku mimo zámecké prostory.

Téměř původní zařízení

Zámek má bohaté interiéry, povětšinou původní, po znárodnění byl téměř nedotčen, ne jako většina našich zámků, ze kterých se mobiliář, když ho rovnou neukradli, přesunul do depozitářů a poté se objekty zase pracně dávaly dohromady. Lysice byly po znárodnění zpřístupněny, byly tu i restaurátorské dílny, takže máme možnost vidět, jak žil pro zámek nejdůležitější rod, Dubští, kterým ne zcela košer byl odebrán.

Majitelů bylo mnoho, nejhorší se jmenovali páni z Piati. Za Emanuela z Piati tu vypukly selské bouře, i po zrušení nevolnictví Eman dřel sedláky z kůže, ti dopadli jako ti proslulejší od Chlumce. Vojsko je tvrdě potlačilo a řada z nich umřela ve vězení. To se dozvíte při prohlídce, ale zpátky k Dubským. Na ty přešly Lysice přes ženskou dědičku Piatů, která se provdala Františka hraběte Dubského z Třebomyslic (1750 - 1812).

Dubští přinesli rozkvět

Od té doby to tu vzkvétalo. Lysice se postupně stávaly centrem obrozeneckého hnutí, hlavně za Emanuela Dubského (1806 - 1881). Působil coby zemský moravský hejtman, císařsko-královský komoří. Byl velmi agilní vlastenec, spolu manželkou Matyldou ze Žerotínů zakladatelkou první dětské nemocnice v Brně, se velmi starali o panství a kulturní a společenský život.

V zámeckých sbírkách uvidíte i předměty, které z exotických výprav přivezl jejich syn admirál Ervín Dubský. Je to asi jediný český admirál, kterého jsme měli.

Pobývala tu "rakouská Božena Němcová"

Lysice ale také připomínají na jednom z prohlídkových okruhů občasný  pobyt Emanuelovy neteře, rakouské spisovatelky Marie Ebner-Eschenbachové, rozené Dubské (1830 - 1916), po níž je pojmenována jedna z lysických knihoven. U našich sousedů je stále velmi oblíbená, každoročně sem zavítají desítky jejich příznivců.

Bývá nazývána rakouskou Boženou Němcovou, psala o prostých, chudých lidech. Byla známa svým sběratelstvím kapesních hodinek, část jich na zámku uvidíte, většinu odkázala chudobinci.

Po první světové válce ztrácely Lysice na významu, nakonec skončily v rukou státu. Zpřístupněny byly jako jeden z prvních objektů v roce 1947.

V roce 1966-1972 prošly částečnou rekonstrukcí, další úpravy proběhly na přelomu století. Nyní jsou prezentovány jako národní kulturní památka.

V nádrži u zámku plují labutě, zámecká zahrada s kolonádou a salla terrenou je oázou klidu, barev a vůní. Tady se zažívají dojmy ze zámecké prohlídky nebo jen prostě odpočívá. Lysice musíte vidět, popis nestačí.

Reklama

Výběr článků

Načítám