Hlavní obsah

Litoměřice, město spojené s Karlem Hynkem Máchou i filmem Páni kluci, jsou památkami doslova nabité

Novinky, Vratislav Konečný

Městský hrad v Litoměřicích je sice vzorně zrekonstruovaný, ale vizuálně je to spíš velký špejchar než hrad. Z původního gotického objektu se zachovalo pramálo - tzv. Nový palác s novou valbovou střechou.

Foto: Vratislav Konečný

Bývalý gotický hrad ze 14. století

Článek

Mnou oblíbený Augustin Sedláček o městu píše: „Město Litoměřice bylo samo prvotně hradem, tj. místem opevněným a podhradím k němu náležejícím. Asi okolo roku 1239 založeno novověké město s novými právy městskými. Snad hned aneb nějaký čas potom vystavěli králové na severozápadní straně město, kdež bylo třeba pro nepříznivou polohu zvláštního opevnění, malý hrad, jenž se prostě hradem nazýval.”

Pozbyl významu a sloužil jako hospodářské centrum

Nynější hrad je z dob Karla IV., stávala tu i válcovitá věž, část je stále patrná v objektu. Za husitských válek se ho zmocnili místní kališníci, v 15. století zchátralou pevnost daroval Vladislav II. městu. Od té doby sloužil jako hospodářské budovy, dodnes jsou tu velké vinné sklepy a v roce 1767 se sem přestěhoval pivovar. Budova slouží jako Centrum českého vinařství, i centrum kongresové turistiky a restaurace.

Litoměřice jsou památkami nabité, při toulce městem narazíte na několik velkých a řadu menších gotických a barokních památek sakrálních, tak i světských. Například dominantní barokní katedrála sv. Štěpána na Dómském náměstí, radnice se známou věží Tulipán, sloužící jako zašívárna pro radní, rozsáhlé gotické sklepení, zbytky hradeb či měšťanské domy na náměstí a v jeho okolí.

Nyní jsou uzavřené, některé mají jen sezonní provoz, ale i tak stojí Litoměřice za návštěvu. Nebo je to pozvánka na časy lepší, a snad i brzké. Kdykoli dávají v televizi vynikající film Páni kluci, připomene mi to Litoměřice, kde se značná část točila.

Dětští hrdinové i básník národní

Pány kluky natočila režisérka Věra Šimková-Plívová v roce 1975, ale kluci od těch dob nezestárli. Dětský film je natočen volně na motivy Twainova románu Dobrodružství Toma Sawyera. Hlášky z něho jsou nesmrtelné, zrovna jako výkony tehdy dětských představitelů. Točilo se na Dómském náměstí, v ulici Krupka a dalších lokalitách. Scenárista Jan Procházka měl u filmu zákaz z politických důvodů, v titulcích je uveden Vít Olmer.

Máchova ulice s kočičími hlavami si ve filmu také zahrála. V domě č. p. 177, původně U Schustermannela, bydlel Karel Hynek Mácha, má tu svou pamětní světničku, sloužící jako malé muzeum. Básník pracoval coby praktikant u právního Durase. Při hašení požáru, který spatřil z vrchu Radobýl, nachladl a po zápalu plic 6. listopadu 1836 zemřel.

Pochovali ho na hřbitově, při záboru pohraničí byla rakev s ostatky vykopána, aby se nedostala do rukou okupantů a odvezena do Prahy. Druhý pohřeb na vyšehradském hřbitově byl celostátní demonstrací.

Vyhlídkový Radobýl 

Vycházka na Radobýl je velmi příjemná, není to žádný stoupák, dá se vyjet až do sedla po vrchol. V údolíčku byl Důl Richard, kde vykonávali pro nacisty vězni otrockou práci v podzemí. Cestou k Radobýlu minete bývalé krematorium, sloužilo k likvidaci vězňů.

Vyhledávaná je Mostná hora na severozápadě města s rozhlednou z roku 1910 a výletní restaurací.

Reklama

Výběr článků

Načítám