Článek
Na vrchu Kovadlina (548 m n. m.) na jednom z hřebenů Jizerských hor byla v letech 1900 - 1901 vybudována textilním baronem Heinrichem Liebiegem dvacet pět metrů vysoká pětiboká městská rozhledna a restaurace v historizujícím stylu středověkého rytířského hrádku.
Přáním investora bylo přenést do Liberce kus starého Německa. A to se mu podařilo do slova a do písmene. Se svými představami se obrátil na norimberského architekta profesora Josefa Schmitze. Jím zpracovaný projekt barona nadchnul.
Aby stavba působila co největším dojmem starobylosti, byly použity staré kameny ze středověkého kostela sv. Sebalda a domů v Norimberku, dokonce na jejich venkovní straně se záměrně ponechával mech. Také veškeré použité stavební metody měly dotvořit historickou patinu. Mohutná vstupní brána, pětiboká rozhledna, jejímž vzorem byla hláska norimberského hradu, hradby se střílnami i nádvoří s hlubokou studnou, to vše mělo dokreslit atmosféru rytířského hrádku pojmenovaného Hohenhabsburg.
Na severním okraji Liberce vyrostl nový výletní objekt, veřejnosti byl předán 1. září 1901. Návštěvníky, zejména ty movitější, vítala stylová restaurace s loveckým salónkem a sklepem dobře zásobeným kvalitními víny. Ostatní se mohli kochat alespoň výhledem na město a malebné okolí z ochozu rozhledny.
V roce 1904 rozhlednu baron daroval župnímu městu Liberec (tehdy Reichenberg) a na jeho počest věž nese Liebigovo jméno. Po roce 1918 byla přejmenována na Liebeigwarte a po roce 1945 na Libereckou výšinu. V 60. letech byla původní podoba znehodnocena necitlivou rekonstrukcí, která smazala většinu původní krásy historizujícího stylu. Návštěvníkům sloužila jako restaurace až do počátku 90. let. Poté se několikrát měnili nájemci i majitelé, objekt chátral a veřejnosti byl téměř dvacet let nepřístupný.
Po poslední rekonstrukci byla Liberecká výšina otevřena v roce 2013 a alespoň částečně byla obnovena její původní podoba. V současné době nabízí stejně jako při svém otevření výhledy u ochozu rozhledny, občerstvení i ubytování.
Okolím rozhledny vede několik značených turistických tras, ale na kratší vycházky zvou také tři speciální okruhy. Jeden z nich zavede i na smutná místa zločinů, které do dnešního dne nebyly vyjasněny. Tragické události připomínají dva pomníčky umístěné na stromech, u nichž život obětí vyhasl. 1. dubna 1966 byla mnoha bodnými ranami zavražděna mladá zdravotní sestra pracující v nedalekém sanatoriu Soňa Kučerová.
Jen o pár desítek metrů opodál byl v roce 1929 zastřelen a oloupen syn libereckého podnikatele Erwin Löwy. Spekulovalo se o různých motivech i pachatelích obou činů, ale nikdo nebyl ani dopaden, ani obviněn. A jediný němý svědek – stavba na vrcholu Kovadliny – si svá tajemství uchovává dál.
V letošním roce uplyne 115 let od slavnostního otevření, nezbývá než Liberecké výšině popřát hodně návštěvníků a majitele stejně tak zapálené jako byl baron Liebieg.
