Hlavní obsah
Téměř 80metrová galerie nad řekou, vpravo ferrata Foto: Vratislav Konečný

Ledopádová nádhera na Riegrově stezce u Semil

Malých ledopádů jsou tu desítky, ale jen dva velké, obrovské, nádherné, i když prý menší než v jiných letech. Ale pokud je uvidíte, budete jimi okouzleni. Průzračné rampouchy, slité místy do jednolité opony, aby zas přešly v pár obřích jedincích do klasického tvaru se špičkou, vám vezmou dech.

Téměř 80metrová galerie nad řekou, vpravo ferrata Foto: Vratislav Konečný
Ledopádová nádhera na Riegrově stezce u Semil

Bohužel se někomu líbily natolik, že začal s volnou demolicí. Ale ony zase dorostou (snad).

Necelé dva kilometry od Semil vtéká Jizera do hlubokého a úzkého kaňonu. Cesta podle toku je pojmenována po semilském rodákovi doktoru a politikovi  Františku  Ladislavu Riegrovi a vede z městské části Bítouchov-Semily až do Železného Brodu.

Jako v Londonových románech z divočiny

Nejkrásnější pasáž je na začátku, po několika stech metrech se vnoříte do kaňonu, nad řekou se prochází po 77 metrů dlouhé lávce vedoucí asi 6 metrů nad vodou.

Skály jsou vysoké přes 40 metrů. Tady je Jizera si nejúchvatnější, zpola zamrzlá, místy volná voda, někde jsou pod ledem velká tmavá kola, kde se řeka teče jen pod slabou zamrzlou vrstvou. Je to jako v Londonových románech z kanadské divočiny, všude bílo, tmavá masa skal, ale bez lidí, nikoho jsem za celou cestu nepotkal. Klid přímo božský, párkrát přerušen průjezdem vlaku na protější straně.

Protější břeh je tvořen vysokou skálou, na ní vede ferrata, lana na vrchol lezecké stěny jsou patrná, i pod částečným zasněžením. Červená ferrata, jednosměrná, s  C plusovou obtížností je dlouhá 110 metrů, modrá má obtížnost B, je oboustranná v délce 90 metrů. K lezení je potřeba přílba a jištění.

Po této straně vede i železniční trať se čtyřmi říkovskými tunely, vystřílenými v tvrdé skále. Najdete tu také vyhlídku Krkavčí skála, je asi sto metrů nad řekou, místo se využívalo jako vyhlídkové již před více než sto lety. Tehdy se tu dokonce pořádaly veselice, zábavy a u vyhlídky stály stánky s občerstvením.

Menší část Riegrovy stezky je vylámána ve skále, na několika místech jsou tabule s převážně geologickými informacemi.

Vyhlídka a ledopády

Ve sněhu je vyšlapána dobře schůdná cestička asi 35 - 40 centimetrů široká, je dobře schůdná, moc to neklouže, stoupání je tu jen jedno, na Boehmovu vyhlídku, kde od zábradlí vedoucího kolem skalní plošiny vidíte mezi stromy polozmrzlou řeku.

Velké ledopády jsou pár set metrů za vyhlídkou, u dvanáctimetrového tunelu, na který se použilo velké množství trhaviny, skála je tu jako ocel. Ledopády jsou několik metrů vysoké, čiré, je to nádhera, kterou voda se studeným vzduchem a promrzlou skálou vytvořila.

Riegrovu stezku zprovoznil Klub českých turistů již koncem 19. století. Původně vedla od Železného Brodu k soutoku Jizery a Kamenice, měla být prodloužena dál, jenže majitel pozemků nechtěl dát turistům povolení k průchodu.

Do Spálova na vlak

Stezka, zpřístupněná 10. října 1909, na jejímž konci projdete kolem pramene spisovatele Antala Staška, končí u technické památky Spálovské hydroelektrárny. Zbudovaná byla v letech 1921 - 1926. Stojí na soutoku Jizery a Kamenice, voda do ní je přiváděna štolou, kterou v délce 1323 vylámali ve skále.

Ze Spálova jedou vlaky, chce to zjistit si odjezdy, nebo se dá jít zhruba 2 kilometry po silnici do Železného Brodu. Tady je Jizera převážně zamrzlá.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků