Hlavní obsah

Lednický minaret je se svými šedesáti metry nejvyšší mimo islámské země

Novinky, Vratislav Konečný
Aktualizováno

Dávno před současně nastolenou otázkou západní civilizace versus islám nechal postavit majitel lednicko-valtického panství kníže Alois I. Z Lichtenštejna v Lednici minaret. Stavbu v maurském stylu postavil architekt Josef Hardmuth. Dokončil ho v roce 1802, je tedy přes dvě stě let stará.

Foto: Vratislav Konečný

Symbol islámu na Moravě nikoho nestraší

Článek

Místo kostela postavil minaret

Osmanské nebezpečí v Evropě bylo již dávno zažehnáno, takže mohla vzniknout i tato podivuhodná stavba. Údajně tu měl stát kostel, ale kníže se o jeho velikosti nemohl dohodnout s místními, tak nechal zapíchnout na moravské rovině k nebi čnící kamennou věž se třemi vyhlídkovými ochozy. Dohady, ale minaret tu zapadl do krajiny. 

Spodní část tvoří čtyřboká patrová mešita s arkádovým ochozem. Je nesena sloupy a na střeše má válcové věžičky, náznaky malých minaretů. Osm vyhlídkových salonů prvního patra má bohatou výmalbu.

Na vrchní vyhlídkový ochoz vede 302 schodů, pod sebou vidíte zámecký park, na východě Bílé Karpaty, na jihu příhraničí Rakouska. Pavlovské vrchy se rýsují na západě, sever patří Dolnomoravskému úvalu. Prý chtěl kníže postavit i velkou mešitu, jenže podloží je bahnité, práce byla i se zatlučením dubových pilot na daleko menší minaret.

Lednický zámek

Zámek tu vznikl v neogotické, takřka pohádkové podobě po náročné přestavbě z roku 1856. Území drželi Lichtenštejnové, tehdy jako ne moc významný rod, od konce 13. století, nejdříve tu stávala tvrz s dvorcem. Václav I. ji propůjčil rakouskému rytíři Sirotkovi.  

Jako moravsko-rakouský rod ze Štýrska vstoupili Lichtenštejnové na politickou, a tudíž mocenskou scénu daleko později. Koncem 16. století tvrz přestavěli na zámek. Již tehdy panstvo nechalo vybudovat rozlehlé a vznosné zahrady.

Mocný moravský rod

První jméno, které rozzářilo Lednici a další panství, patřilo Karlu I. z Lichtenštejna (1569 - 1627). Jeho syn Eusebius získal knížecí titul. A protože byl pragmatik, při stavovském povstání vsadil na katolickou stranu, po Bílé hoře jako místodržící byl správcem zemí českých. A rozděloval a panoval.

Zveleboval Lednici, v díle pokračoval jeho syn Karel Eusebius, ten sídlil na Valticích. Lednickou přestavbu zadal Italovi Tencallovi. Zámek se rozrůstal, kníže byl spokojen, a protože se mu pro jeho okázalé slavnosti Vídeň moc nezamlouvala, dvorní etiketa Habsburků byla velmi strohá a přísná, panstvo se bavilo v Lednici a na Valticích. V tudorovském slohu nechal přestavět sídlo Albrecht II. Přibyl nádherný skleník, jedna z ozdob areálu, litinová konstrukce je dlouhá 92 metrů.

Areál je na seznamu UNESCO

Zámek se stal turistickou atrakcí, je tu co k vidění, ale Lednicko-valtický areál s rekonstruovanými stavbami, to je potěšeníčko.

Uvidíte chrám Tři grácie, Hraniční zámeček, Janův hrad, Belveder, moc příjemná je  projížďka po okružním kanále, kde jako škodná řádí bobři. V parku je zákaz jízdy na kolech! Bicykly se nesmějí opírat ani o nedávno zrevitalizovanou fasádu zámku.

Nejmladší lázně

Málokdo ví, že v Lednici jsou lázně, na lázeňském seznamu jsou zapsány od roku 2009. Využívají účinků přírodní jodobromové minerální vody, která blahodárně působí na pohybový a oběhový systém, na neurologické nemoci, ale i na gynekologické potíže a stavy po popáleninách.

Reklama

Výběr článků

Načítám