Hlavní obsah

Lágr Vojna – peklo na dohled příbramské Svaté Hory

Novinky, Vratislav Konečný
Aktualizováno

V zimě, za vánice, působí areál nápravně výchovného tábora, jak ideologicky nazvali bolševici peklo na zemi i pod ní, děsivě. Teple oblečen jsem kráčel sám po umrzlé cestě z Lešetic do tábora Vojna. V 50. letech tu žili za nelidských podmínek „nebezpeční, zvláště státně bezpečnostní zločinci.“

Foto: Vratislav Konečný

Pietní místo bývalého lágru Vojna, na bráně je nápis Prací ke svobodě, německé koncentráky měly stejné heslo - Arbeit macht frei

Článek

Uran nesl smrt

Příbramsko je oblast známá od středověku výskytem železných a stříbrných rud. Na stříbře vyrostla Příbram, táž ruda dala vzniknout poutnímu místu Svatá Hora, kam i za komunismu směřovaly tisíce věřících k svatohorské madoně. Stříbro přineslo moc a bohatství, uran utrpení. 

S koncem války přišel vývoj jaderných zbraní. Jejich součástí byla uranová ruda. Na území Česka se ve velkém vyskytuje na Jáchymovsku, Sokolovsku a Příbramsku. Jediným odběratelem v komunistickém bloku byl Sovětský svaz. Pro něj trpěly v podzemí tisíce vězňů. Normy byly velmi tvrdé. 

Jak chutná sadistovi moc

Lágr Vojna u Lešetice zbudovali v letech 1947 až 1949 němečtí zajatci, poté byl po komunistickém puči do roku 1951 změněn na tábor nucených prací. Stranou od civilizace v bedlivě střeženém táboře internovali lidi odlišného politického smýšlení, bývalé vojáky hlavně ze západní fronty, intelektuály.

Uvěznili je protiprávně, bez soudů. Účastníci protinacistického odboje tu byli mučeni povětšinou nevzdělanými esenbáky, sadisty, tupci slepě vykonávajícími nesmyslné rozkazy. Bohužel většinou iniciativními, kteří vězňům ztěžovali život na každém kroku. Tresty za nesplnění těžby, za sebenepatrnější prohřešek, většinou jen vylíhnutý v hlavách věznitelů, byly drastické. 

Stačí se jen podívat do "bunkru", betonové kobky, kde byli vězni nuceni trávit za trest celé dny. To otřese i otrlou povahou. Jako kápa velení využívalo válečné zločince, kolaboranty, zrádce. Většina brutality přicházela od zamindrákovaných esenbáků, kteří dostali moc. Uniforma, zbraně a záštita KSČ. Češi Čechům. 

V roce 1951 se tábor nucených prací přeměnil na Nápravně pracovní tábor (NPT-U). Režim zde soustředil stoupence demokracie, odsouzené ve vykonstruovaných procesech na 10 a více let. Nejčastějšími obviněními byly velezrada, vyzvědačství, pokus o nedovolené opuštění republiky (dovolené neexistovalo, hranice byly zadrátované, zaminované a střežené pohraničníky.) 

S politickými byly v táboře také kriminální živly, nebo odsouzení za šmelinu či retribuci.  

Expozice hrůz

V baráku bývalého velitelství je výstavka o poválečném režimu, ale i o plánech komunistů, jak skoncovat s protivníkem již za první republiky. Jsou tu dokumenty s fotografiemi Gottwalda, Slánského... Komunistické špičky, ale i poválečná struktura Sboru národní bezpečnosti spolu s tajnou policií. Represe, zatýkání, mučení, popravy a také mapa republiky s pracovními tábory.

Vojna se stala největším táborem nucených prací v oblasti těžby uranu. Střežení lágru prováděla samostatní rota speciálního útvaru SNB "Jeřáb III."

Vězni pracovali nejen v podzemí, ale také na výstavbě nové Příbrami. 

Tábor Vojna byl zrušen k 1. červnu 1961, v souvislosti s úbytkem vězňů po amnestii v roce 1960. Zbylá část vězňů přešla na nedaleký Bytíz, kde funguje ve zcela jiných podmínkách vězeňské zařízení dosud. 

Na Vojně se zachovala část vězeňských objektů, zbytek je muzejní expozice. 

Reklama

Výběr článků

Načítám