Článek
Historie zahrad
Kroměřížská Květná zahrada, známá též pod názvem Libosad, patří mezi nejvýznamnější zahradní díla v celosvětovém měřítku. Dnes je prakticky jediným představitelem takto komponovaného celku v Evropě.
Její hlavní část byla vybudována podle projektu císařského architekta Giovanni Pietro Tencally mezi léty 1665 – 1675. Na jedné straně ještě připomíná pozdně renesanční italské zaalpské zahrady, na straně druhé však již otevírá cestu francouzskému barokně klasicistnímu typu (Versailles).
Ani pozdější úpravy architektů zvučných jmen, Antona Archeho v 19. století a Pavla Janáka ve 20. století jí nijak neubraly na originalitě a atmosféře doby svého vzniku.
Prohlídka zahrady
I v době vegetačního klidu stojí za to se zde projít a v klidu tohoto místa si prohlížet krásy zahrady. Od vstupní části s pokladnou a malou expozicí se dostaneme přímo do zahrad a to kolem skleníků, jejichž prohlídku jsme si nechali až na závěr.
Naše první kroky vedly k rotundě uprostřed první části zahrady. Byla sice zavřená pro prohlídku, ale její dominanta nás přitahovala - a navíc v blízkosti této stavy jsou dva labyrinty. Jejich výška je jen něco kolem metru a tak v klidu bloudíme a nemusíme se obávat, že se zde ztratíme. Cesty jsou v zahradě diagonální i rovnoběžné a vzájemně se prolínají. Při pohledu z ptačí perspektivy tvoří geometrické obrazce. A tak po úhlopříčné cestě dojdeme od rotundy ke konci kolonády s množstvím soch po celé délce 244 metrů.
Zde jsme v nejvzdálenějším rohu zahrady o úctyhodných rozměrech 300 x 485 metrů. Jsou zde fontány a udržované stříhané ploty, které vytváří obrazce. V letních měsících je tu i spousta květů. Pomalu jdeme podél dlouhé a vysoké zdi do části s Jahodovými kopečky a Pstružími jezírky.
Ony kopečky jsou vyvýšeniny s možností vyhlídky zhruba z pěti metrů na celou zahradu a jezírka čtvercového tvaru pro chování ryb, nyní již kaprů. Shlížíme seshora a udivuje nás velikost zahrady a její nádherné uspořádání. Proto v roce 1998 byla společně s Arcibiskupským zámkem a Podzámeckou zahradou zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Míříme ke skleníkům, nesmíme ale minout hospodářské zázemí s Ptáčnicí a Králičím vrškem, kde jsou opravdu v kotcích králíci. A v Ptáčnici uprostřed jezírka holubi a vzácné druhy slepic. Přicházíme k Velkému skleníku, který v současnosti hostí výstavu kamélií (otevřena bude do 28. března). Kamélie se nacházejí v Japonské zahradě, která je součástí stálé expozice - je zde i kavárna. Posledním zastavením je Palmový skleník, kde již sám název vypovídá o exponátech.
