Článek
Na jednu takovou trasu jsme se vydali - a to na okružní túru s hlavním cílem Liščí horou. Počátečním bodem byl rozcestník Pod Zadními Rennerovkami odkud jsme se za husté mlhy vydali dolů z hlavního hřebene.
Zprvu mírné klesání se později proměnilo v dost náročný sestupový úsek v hustém lesním porostu končícím Hanapetrovou pasekou se stejnojmennou boudou a lyžařským areálem. Při překračování horské silnice se nám naskytl výhled do podkrkonošské krajiny s Vrchlabím z úplně jiného úhlu než z hřebene.
Odtud byl malý kousek do nejnižšího bodu túry, k Rudolfovu u soutoku Kotelského a Bílého potoka. Vše v nadmořské výšce kolem 650 metrů. Od těch míst se vine překrásná zelená turistická trasa až k Tetřevím boudám. Čtyři kilometry stoupání krkonošským lesem kolem hučícího Bílého potoka s jezy a romantickými zákoutími, kde se cesta chvilku dostane až k Zlatému mlýnu s občerstvením uprostřed lesů. Nyní na krátkou dobu uzavřenému.
Poté se od soutoku Zlatého a Bílého potoka cesta prudce zakousne do svahu Černého dolu. Místo je protkáno potoky a to Černým, Bílým, Zlatým a také Tetřevím a všechny míří do Kotelského potoka. Nad námi tušíme Tetřeví vrch a dostáváme na rozcestí Nad tetřevími boudami s lyžařským svahem a velkou Tetřeví boudou, v současné době v rekonstrukci.
Na turistickém odpočívadle, vedle chaty na nouzové přenocování, si odpočineme a poté se vydáváme na poslední část túry - na Liščí horu. Po žluté značce, jež nás dovede na rozcestí Liščí louka, se nám začínají ukazovat impozantní pohledy na Černou horu a také na Podkrkonoší. Přímo před sebou máme siluetu vysílače na Černé hoře a pod ním známou Pražskou boudu a Kolínskou boudu na protilehlém svahu.
Dvě horské boudy nabízející občerstvení jsou přímo zde a to Lyžařská bouda a Prvosenka a do této jsme také zašli na zastávku a načerpání sil před výstupem na Liščí horu. Pohled na krkonošské pohoří a dobré jídlo i pivo nám navrátilo ztracenou energii. Za sebou jsme měli deset kilometrů s více než půlkilometrovým stoupání i stejně velkým klesáním.
Kilometrový úsek s táhlým stoupáním na vrchol Liščí hory v nadmořské výšce 1363 metrů nás dovedl k vyhlídce na nejvyšší a nekrásnější horu Krkonoš Sněžku. Pohled na typickou siluetu hory, blízkou Růžovou horu a táhnoucí se hřeben až k Černé hoře je nádherný a stál za námahu.
Odtud klesáme k Boudě na Rozcestí a zpět k rozcestníku Pod Zadními Rennerovkami. Již cestou vidíme, jak v dálce jak Sněžka mizí pod mraky a po několika málo minutách není vůbec vidět. Byl to důkaz nestálého počasí v těchto nadmořských výškách i důkaz, jaké jsme měli štěstí.
Okružní trasa byla ukončena po patnácti kilometrech se stejně velkým klesáním i stoupáním - zhruba 750metrovým
