Hlavní obsah

Krajem zaniklých šumavských obcí, mlýnů, starých hřbitovů a studní

Novinky, Petr Hejna

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Malebná krajina horního toku Blanice jen v okolí Blažejovic je hotovým rájem pro milovníky přírody a vzpomínek na časy, kdy Šumava byla plná sklářských hutí, mlýnů, i bezproblémového soužití příhraničních národů. I zde, stejně jako na celé Šumavě, najdeme několik připomínek po válce zaniklých obcí.

Foto: Petr Hejna

Vyšný - kaplička

Článek

Pouhých sedm kilometrů od Prachatic leží v nadmořské výšce 772 m n. m. obec Blažejovice (německy Plahetschlag). Řeka Blanice zde je ještě vcelku divým tokem, i proto zde nedaleko byl v provozu Blanický Mlýn (německy Flanitz-Mühle). Jak nápis na fasádě vypovídá, jedním z jeho posledních majitelů byl Josef Paule, proto je známý i jako Pauleho mlýn - dnes však již zde nemelou, ne že by jim voda vzala všechna kola i vantroky, udrželo se zde však zpracování dřeva na pile.

Dále silnice směřuje k bývalým Cudrovicům (775 m n. m., první zmínka o nich je z roku 1456), u odbočky k zřícenině hradu Hus tuto vesnici připomíná v roce 1993 obnovený hřbitov s nemnoha náhrobky a křížem, o něco výše pak mineme cestou k bývalému kostelu dvě kapličky. Po farním kostelu Korunování Panny Marie z roku 1894, zlikvidovaném roku 1966, však dnes nenajdeme ani stopy, místo označuje kříž a pamětní deska.

I když Cudrovice byly původně česká osada, po třicetileté válce zdevastované a vybydlené je počátkem 17. století oživilo německé obyvatelstvo. Naopak Blažejovice historicky i v této lokalitě oplývaly českou většinou, v době budování socialismu posloužily jako jedna ze vzorových poválečně prosperujících vesnic s nově budovaným hospodářským potenciálem a typickými bytovkami pro zemědělce pracující v kravíně - i proto tuto vesnici navštívil tehdejší prezident Novotný. Původní nepřehlédnutelné šumavské stavení s temně rudou fasádou je již několik let nabízeno ke koupi.

Východním směrem na Ktiš pak jako první leží Zbytiny, kde podle nádraží je možno vyrazit na návrší s kostelem sv. Magdaleny. Hřbitov u kostela sv. Víta ve Zbytinách je plný starých německých náhrobků, severní zeď se počíná bořit. O něco vzdálenější a menší Křišťanov s pozdně barokním kostelem Jména Ježíš ukrývá naproti přes silnici malý hřbitov původních obyvatel. Na opačnou stranu, než vede cesta k Arnoštovu, je možné pozorovat chovaný skot - pratury, a to i z malé dřevěné vyhlídky.

Cestou k Arnoštovu, vstupní bráně do příležitostně (víkendy, svátky) přístupného vojenského prostoru Boletice, oku neuniknou informační tabule u nízkých kamenných studní. Zde stávalo obec Vyšný (též Mísava, Miesau, 887 m n. m.). Bývalých sedm studní, dříve napájejících z velké míry i Arnoštov, je na jejich pozůstatcích od roku 2004 spolu s malou kapličkou symbolicky obnoveno, místa jsou doplněna souvisejícími texty ze Starého i Nového zákona. Zdejší vyhlídka skýtá pohled směrem na Knížecí stolec, Plechý, a Boubín s Bobíkem. 

Prvotní zmínky o osadě z roku 1343 ji uvádějí ještě jako Ebenaw, a to v listinách kláštera Zlatá Koruna. Název Miesau pak byl používán od roku 1398. Poválečný odsun nastartoval chátrání opuštěných domů, které byly definitivně zbourány až v 70. letech.

Uvedené zaniklé obce, tedy Cudrovice a Mísava, lze snadno přehlédnout, nejsou označena pro tato místa častou a typickou vzpomínkou na dnes neexistující místo v podobě pomníčku s otevřeným historickým fotoalbem (pochopitelně v rozmarům horského počasí vzdorujícím provedení).

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám