Článek
Rozmařilá musela být moravská šlechta. Za přespání a koupel se dostalo ptáčníku Velenovi od velmože zbloudilého v lese povýšení do šlechtického stavu a k tomu rozsáhlé pozemky. Velen opustil ptáky a jal se budovat. Do erbu dostal stříbrný sedmihrotý hřeben, erbovní znamení pánů z Boskovic.
Když nesl na stavbu kámen, ukopl si palec a pronesl památnou větu: Již nikdy nebudu chodit bosko více. A Boskovice byly na světě! A koupil si boty, založil město a dostavěl hrad. Mohutné ruiny stojí na kopci nad městem, cestou k němu minete zámek vrácený v restituci rodině Mensdorff-Pouilly.
Zřícenina goticko renesančního hradu je poměrně rozsáhlá. Palác byl dvoupodlažní, v prvním reprezentačním patře majitelé přijímali hosty, ve druhém, z něhož se zachovaly obvodové zdi a okna, z nichž je hezký výhled po okolí, byly ložnice.
Unikátní šlapací kolo
Majitelů se vystřídala řada, do renesanční podoby hrad přestavěli rytíři ze Zástřizl, erbu přepásané lilie. Tu uvidíte na několika kamenných fragmentech v muzejní části hradu. Z doby Zástřizlských je i roubená, 26 metrů hluboká studna, voda se čerpá dřeveným šlapacím kolem. Druhé můžete vidět na Karlštejně, víc jich u nás není. Průměr kola je 3,60 metru.
Několikrát pobořen
Do hradu se vchází budovou se skvostným pískovcovým portálem z roku 1668. Kladka nad branou svědčí o tom, že tu býval padací most. Od 19. století se boskovický hrad mění postupně v ruinu.
Hrad stojící na místě, kterému se říká Bašta, byl několikrát dobyt a pobořen. Poprvé vojsky Jana Lucemburského v roce 1312, výprava měla ztrestat neposlušné moravské stavy a mezi nimi i Arkleba z Boskovic. Ve 20. letech 14. století byl hrad vystavěn znovu.
Další boření přišlo za válek mezi moravskými markrabaty Joštem a Prokopem. Tas z Boskovic se postavil na stranu mladšího markraběte Prokopa, a to neměll dělat. Hrad Jošt dobyl, zbořil a z původního raně gotického hradu se dochovaly pouze nepatrné zbytky.
Zbořený hrad i městečko koupil od Tasa z Boskovic Heralt z Kunštátu tomu udělil Jošt souhlas ke stavbě nového hradu. Tu začal Heralt v roce 1398 na současném místě. Jeho hrad je ústřední částí dnešního areálu.
Majiteli Boskovic byli i Jiří z Kunštátu i Dittrichštejnové, nakonec panství v polovině 19. století zakoupil francouzský rod Mensdorff-Pouilly, který jej – kromě více než 40leté přestávky po r. 1945 – vlastní doposud. Pod hradem stojí zámek, velkolepé empírové sídlo, obklopené parkem.
Na hradě točili pohádku Sedmero krkavců, v úvodních sekvencích si Bohdanka nechává vytáčet kolem vodu ze studny.
Jestli hrad bude přístupný veřejnosti se neví, majitel záměry zatím nechce prozradit. Tím končí po třech desítkách let prohlídky jedné moravské památky.
