Článek
V Masných krámech Západočeské galerie byla ve čtvrtek 5. září slavnostně zahájena výstava s názvem Mikoláš Aleš v Plzni. Tento velikán českého výtvarného umění navrhl výzdobu pro fasády devatenácti plzeňských domů.
Vzhledem k rozsahu tématu a velikosti exponátů je druhá část výstavy umístěná do budovy Západočeského muzea v Plzni.
Přátelství s architektem
Mikoláš Aleš navázal v Plzni řadu přátelství, z nichž asi nejdůležitější z hlediska jeho výtvarné působení byl vztah k plzeňskému staviteli Rudolfu Stechovi. Jejich spolupráce začala v roce 1892 při výzdobě domů na rohu ulic Kollárovy a Tovární.
„Mezi lety 1892 až 1904 navrhl v Plzni výzdobu pro fasády devatenácti domů, což představuje úctyhodný počet srovnatelný jen s realizacemi v Praze, kde je domů s Alšovými sgrafity přece jen nejvíc,“ uvedla Ivana Jonáková v publikaci, která byla vydaná u příležitosti této výstavy.
Alšova „Nerudovka“
V 90. letech 19. století postavila firma Rudolfa Stecha celkem šest domů na pozemku, který byl ohraničen dnešními ulicemi Klatovská, Nerudova a Kardinála Berana.
Na základě přání Rudolfa Stecha vytvořil Mikoláš Aleš na prvním domu výzdobu, znázorňující chronologicky šest dob z českých dějin.
„A poněvadž to, co jsme na roháku začali, musíme navazovat dál, aby celá Nerudova ulice byla ´Vaše´", cituje výstava část dopisu, který Stech zaslal Alšovi 5. 10. 1896.
Dílo Mikoláše Alše tak můžeme obdivovat i na dalších domech v této části Plzně.
Vzkříšení národa
Na výstavě jsou prezentovány Alšovy kartony k plzeňským freskám a sgrafitům, které jsou skutečnou pastvou pro oči. Uvolněná a zároveň jistá ruka malíře vytvořila opravdové skvosty, které na diváka působí příjemným, vyrovnaným a nevtíravým dojmem. Zároveň si uvědomíte, jak velká hrdost a láska k českému národu kolovala v jeho krvi.
Například jeho „kartonová“ kresba Vzkříšení národa, která posléze tvořila závěrečné pole cyklu na domě v Nerudově ulici, v sobě nese prvky naší historie, znázorněné na pozadí letohrádkem Hvězda a bojištěm na Bílé hoře, ale zároveň je jakousi výzvou či očekáváním budoucnosti.
Dominantu totiž tvoří velký, zatím sedící lev, z něhož vyzařuje moudrost, klid a vznešenost na jedné straně, a ochota pustit se do boje na straně druhé. Drápy jeho levé přední končetiny se pevně, téměř křečovitě zarývají do „české“ země, zatímco pravá tlapa je volně položená a otočená vzhůru, jakoby chtěla přijmout ratolest, kterou přináší malý chlapec. Pohled lva jde přes tuto ratolest směrem do dáli, kde na kopci, uprostřed vycházejícího slunce, září královská koruna.
U příležitosti výstavy, která potrvá až do 3. listopadu, byla vydána i publikace se stejnojmenným názvem, kterou lze právem označit za hodnotné a přínosné dílo.
