Článek
Kolik betlémů čítá vaše kolekce?
Kolekce betlémů ve sbírkovém fondu Vlastivědného muzea čítá v současné době 108 betlémových celků z různých materiálů a různého stáří a několik desítek jednotlivých figurek či součástí betlémů. První betlémy této sbírky byly získány koupí na mikulášských a vánočních trzích v Klatovech v letech 1904–1913. Jsou to jak drobné betlémové celky vyráběné Kateřinou Švárovou či Josefem Pechanem, tak příbramští chlebáčci, kteří se, stejně jako figurky Kateřiny Švárové a Josefa Pechana, prodávali jako hračky nebo figurky k betlémům. V následujících letech 1914 a 1915 byly získány darem z rodiny Mansveta Kličky a J. M. Schmida sádrové reliéfy, zobrazující biblické motivy narození Páně. K nejstarším přírůstkům sbírky betlémů patří také jako dar v roce 1993 získané příbramské jesličky, vyrobené kolem roku 1900.
V následujících letech nebyly přírůstky betlémů nijak hojné. Přesto se podařilo do konce 30. let 20. století v průběhu let vytvořit rozmanitou kolekci betlémů, která je průřezem tvorby místních betlémářů, doplněnou do 90. let 20. století sporadicky vydávanými papírovými vystřihovacími betlémy.
Oživení místní betlémářské produkce v počátečních desetiletích nového tisíciletí vyvolalo nejen zvýšený zájem veřejnosti o jejich prezentaci, ale také nárůst počtu tvůrců, kteří betlémy vyrábějí z nepřeberného množství materiálů. Díky tomu mohla být kolekce betlémů klatovského muzea v roce 2015 rozšířena z prostředků projektu Made In Cham/Klatovy o díla regionálních řezbářů.
Jaká je historie betlémů a kdy se dostaly do českých zemí?
Podle legendy bylo nejstarším trojrozměrným zobrazením Narození Páně umístnění volka a oslíka k jeslím, u kterých v jeskyni na kopci nedaleko obce Greccio ve středoitalské Umbrii sloužil roku 1223 František z Assisi půlnoční mši pro věřící z okolí. V průběhu mše se v jeslích objevilo malé dítě – Ježíšek.
Do českých zemí přinesli betlémy příslušníci řádu Tovaryšstva Ježíšova, jezuité. První jesle byly postaveny roku 1562 v Praze v kostele sv. Klimenta. Postupně se mysterium zrození stalo nedílnou součástí výzdoby kostelů i u jiných řádů. Počet betlémských figurek rostl, scény ukazovaly nejen Ježíška, sv. Marii, sv. Josefa a tři krále, ale také sousedy z té které lokality a díky tomu se do betlémů dostaly i humorné scény, kterým pak ale lidé věnovali víc pozornosti, než mysteriu samotnému. Proto stavění betlémů v kostelích na celém území Rakouska-Uherska zakázala roku 1751 císařovna Marie Terezie. Ale její zákaz nebyl akceptován, takže jej roku 1782 obnovil její syn císař Josef II.
I když byl pod nátlakem roku 1804 tento zákaz zrušen, ve svém důsledku vedl k rozšíření jesliček do širších vrstev mezi prostý lid. Časem tak vznikla výrazná centra výroby betlémů, charakteristická rukopisem tvůrců (Ústecko-Orlicko, Třebíčsko, Třešť, Králíky). S postupem doby se k tradičním materiálům (dřevo, papír) přidávaly další – sklo, keramika, objevují se i různé druhy těst - perníkové, vizovické apod.
