Hlavní obsah
Severní opevnění Karosty Foto: Jana Vančatová

Karosta byla nejmodernější válečnou námořní pevností Evropy, těsně před dokončením byla zničena

Na pobřeží Baltského moře, nedaleko litevsko-lotyšské hranice se nachází pozoruhodné místo s neopakovatelnou atmosférou. Překvapí a podmaní si snad každého příchozího turistu, ať je již jakéhokoliv zaměření. Je jím Karosta, dnes součást přístavu Lijepája, třetího největšího města Lotyšska.

Severní opevnění Karosty Foto: Jana Vančatová
Karosta byla nejmodernější válečnou námořní pevností Evropy, těsně před dokončením byla zničena

Karosta (z lotyštiny: kars – válka, osta – přístav) je válečný přístav. Dnes  spíše ponurá čtvrť lotyšské Liepáji (Libava) byla vybudována v letech 1890–1905 na příkaz ruského cara Alexandra III. V dobách carského Ruska ležela na západní hranici jeho impéria, kterou bezprostředně ohrožovalo německé námořnictvo operující ve Východním Prusku; zejména z oblastí dnešního Kaliningradu (Königsberg) a Klajpedy (Mémel).

Karosta původně byla zcela uzavřeným městem, i když linie opevnění pokračovala i podél pobřeží Lijepáji, i v ní samotné. Lijepáju s válečným přístavem spojovaly pouze dva mosty vybudované přes přístavní průplav.

Nejpřitažlivější je malebná mořská scenérie s pobořenými střílnami, dva kilometry dlouhý molo-vlnolam chránící vstup do vojenského přístavu či nádherná pravoslavná námořní katedrála (za sovětských časů diskotéka) obklopená vybydlenými bloky Chruščovova vojenského sídliště.

Dobrodruzi mohou v Karostě strávit i noc v bývalé vojenské věznici (sloužila svému účelu ještě před 20 lety).

Z kontrastů opravdu nevyjdete, na okraji borového lesíka v místě, kterému se říká Severní pevnost, se vám naskytne téměř bizarní pohled, několik metrů od písečné pláže z mělkého moře vystupují nakloněné budovy, převážně střílny, lemující pobřeží v délce několika kilometrů. Některé jsou ještě pevně zakousnuté do písečných dun, jiné již pomalu mizí ve vodách Baltu. Odpověď na otázku, kde se tu nezvyklá kulisa vzala, je velmi prostá.

V roce 1905 byla podepsána tajná dohoda mezi carským Ruskem a Německem, smlouva byla důsledkem jednání o případném spojenectví těchto dvou velmocí (1904). Car tehdy souhlasil se vznikem obranného paktu pod podmínkou vzájemné vojenské pomoci při napadení některou z evropských velmocí. Smlouva nebyla nikdy naplněna, protože ji ruská vláda spolu s ministerstvem zahraničí odmítla uznat.

Nicméně car jako důkaz upřímnosti svých úmyslů přikázal nejmoderněji vybavenou sotva dostavěnou pevnost Karostu zničit, instalované zbraně byly přemístěny do Kaunasu a Königsbergu, betonová opevnění měla být srovnána se zemí, vyhozena do vzduchu. Velká část z nich se jen nadnesla a trochu sesunula. Těžko říci, zda proto, že byla opravdu kvalitně postavena, nebo nekvalitně zlikvidována.

Ať již byl důvod jakýkoliv, po více než 100 letech můžeme opevnění téměř v nezměněném stavu stále obdivovat. Po vzniku Lotyšské republiky v roce 1918 se Karosta přeměnila v samostatně fungující obec. V dobách SSSR se z ní ale stala přísně střežená vojenská zóna, do které nemohli vstoupit ani obyvatelé Liepáji. Bydleli zde pouze sovětští vojáci se svými rodinami.

V roce 1994 sovětská armáda z Lotyšska odešla, v Karostě zůstalo mnoho zdemolovaných budov. Později byla připojena k Liepáje, pod jejímiž křídly zůstala dodnes. Dřívější vojenská základna s téměř 30 tisíci vojáky se dnes snaží ožít díky specifickému cestovnímu ruchu.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků