Článek
Letošní podzimní sezonu Městské muzeum v Ústí nad Orlicí zkrášlilo nevadnoucí krásou nevšedních barev neživé přírody z povrchu i hlubin různých konců světa.
Mgr. Milan Michalski, člen České geologické společnosti, spoluzakladatel a předseda českotřebovského mineralogického klubu, připravil sérii fotografií nazvanou příznačně Z pokladnice planety země, která se stala základem podzimní výstavy, kterou doplňuje množství nerostů ze sbírek členů.
Mezi 82 členy klubu založeného 29. dubna 2001 jsou profesní odborníci, pracovníci muzeí a univerzit z ČR i ze zahraničí. Vedle pořádání výstav, přednášek a bohaté publicistické činnosti byla uskutečněna řada přírodovědných cest, na základě kterých byla navázána spolupráce s ČT při natáčení Toulavé kamery.
Významný je i podíl na pořádání Mineralogické olympiády, kterou Milan Michalski jako učitel přírodopisu a chemie založil pro žáky základních a středních škol. V areálu ZŠ Habrmanova v České Třebové byl navíc vybudován geopark.
Na vernisáži výstavy v Ústí nad Orlicí pak klub zajistil seznámení se světem kamenů komentovanou prohlídkou. Vedle nezbytných odborných informací byla hlavním důrazem estetická stránka nerostů z různých světových nalezišť, které slouží k výrobním účelům, ale i jako šperky.
Na úvod byl představen křemen jako chuďas sloužící k výrobě s tradicí pazourku - kamene našich předků až k úloze šlechtice mezi kameny s připomínkou nádherných krystalů a barevnosti šperků, známých achátů, vyskytujících se v Podkrkonoší, žilných v Podkrušnohoří, dále v Polsku, Německu, Brazílii, Uruguayi, USA a Africe.
Velká vitrína pak odhalila tajemství kamenů padajících z nebe. Pády velkých meteoritů (železných, kamenných) jsou poměrně vzácné. Většinou se jedná o kosmický prach. V roce 1963 spadl v Kerharticích meteorit o hmotnosti 1260 gramů, který je uložen v Národním muzeu v Praze. Dalším mimozemským vznikem je dopad asteroidů - vltavíny, v České Třebové pseudofulgurit vzniklý nejspíš úderem blesku do izolátoru vysokého napětí.
Divy ze světa nerostů představuje 4 000 druhů a variant, kdy vytváření krystalů, jejich tvarů a barev nemá na naší planetě konkurenci. Navíc jako první vznikla zemská kůra (litosféra), teprve potom se vytvořily organismy a člověk. Bez neživé přírody by život na Zemi neexistoval. Od pravěku umožňovala přežít, krášlit nebo přinášet štěstí.
Všechny tyto ukázky vyústily v závěr dění v přírodě, co nastalo, když život zkameněl. Fosilie čili zkamenělé pozůstatky pradávných organismů (zuby, kosti obratlovců, schránky živočichů, jejich otisky v usazených horninách, srst mamutů ze sibiřského ledu) jsou důkazem života i proměn na zeměkouli.
Existují i tzv. živoucí fosilie, které přežily miliony let. Příkladem je latimérie podivná, jejíž objev způsobil vědeckou senzaci. Je to ryba v průměru dlouhá 1,5-2 metry s modrými šupinami, dlouho považovaná za vyhynulý druh před 70 miliony lety. V roce 1938 však byla vylovena u břehů Afriky, kde několik set jedinců žije v hloubce kolem 200 metrů.
