Článek
Bydlíval tu Voskovec
Kdykoli procházím tím malebným pražským zákoutím, které se v posledních letech hodně změnilo a k lepšímu, nikdy neopomenu pozdravit Modrou lišku. Nárožní dům náměstíčka Na Kampě nese číslo popisné 1. Pochází z roku 1664, jak je vročeno nad portálem, v pozdějších dobách byl přestavován.
Dnes tu sídlí velvyslanectví Estonské republiky, před odchodem do exilu v roce 1948 tu od roku 1935, mimo let 1939 - 1945, bydlel Jiří Voskovec. (Sousední vila, kterou obýval Jan Werich, se konečně po letech začala opravovat.)
Co je nejpodstatnější, po celá staletí ho obývá modrá liška. Kde se vzala, se neví, snad tu měl bydlet hajný, nemanželský syn jakéhosi hodnostáře, a že byl bastard, měl aspoň urozenou lišku vymalovanou na domě. Věřte nevěřte, zrovna jako pohádkovému vodníkovi Václavu Vaněčkovi, který to tu obhospodařuje.
Na otázku Co to liška nese v hubě?, odpovídá: Zelenou ratolest přece. Že by si liška stavěla hnízdo, nebo dokonce běžela sjednat mír, o tom nikdo neví. Ví se ale, že příběh Andreje Gjuriče stále hřeje dětské dušičky. Knížku ilustroval J. Černý.
Liška jako domovní znamení je vymalována nad vchodem, v horní kartuši nad ní je namalováno Pražské Jezulátko. Domovních znamení by mělo být po Praze 264. Dříve sloužila místo popisných čísel.
Modrá liška je nesmrtelná
Modrou lišku si vybral spisovatel Andrej Gjurić ke svému půvabnému vyprávění o Kampě a Malé Straně a společnosti vltavských vodníků, kteří pátrají po ztraceném kapru Kuldovi, největším a nejstarším v řece. Před více než 30 lety, v roce 1983, vyšla kniha poprvé, a hned chytla nejen Malostraňáky, ale i ty, kteří Kampu znají třeba jen z doslechu.
Budete se divit, co po Praze žije pohádkových bytostí, které si navzájem pomáhají. Druhé vydání Modré lišky připravilo nakladatelství Argo a při křtu a čtení úryvků byla báječná atmosféra, jakou si tato půvabná knížka zaslouží. Malostranská strašidla jsou nesmrtelné, nesmete je žádný komiksový hrdina, ani příšery z jiných galaxií.
Vše si modrá liška ohlídá a ústy rodičů jim to povypráví do dětských oušek. Ale na tom domovním znamení neběží, spíš stojí a rozhlíží se...
Jméno Kampa je prý odvozeno od majitele domu ze 17. století - Tycho Ganzneba z Kampu, další výklad tvrdí, že se jedná o zčeštění latinského campus: dlouho zde byly jen pole a vinice. Ostrov se původně jmenoval pouze Ostrov, název strouhy Čertovka oddělující ho od Vltavy se datuje rokem 1892, podle domu u Sedmi čertů. Dříve se jí říkalo Strouha, Venclíkovská nebo Rožmberská strouha.
