Článek
Jaký vztah máte ke Galerii U Bílého jednorožce?
Galerii Klatovy / Klenová znám dobře, protože jsem pro ni připravoval v minulosti několik výstavních projektů, jak v prostoru U Bílého jednorožce (M. Perič, Postkonceptuální antikoncepce), tak na hradě Klenová (Natři) i v klatovském kostele sv. Vavřince (M. Immrová). Čili toto pestré galerijní prostředí znám velmi dobře a rád se sem vracím.
Můžete nám přestavit výstavu Jonáše Czesaného Ex-Post-In?
Vybírali jsme z většího počtu novějších děl, nakonec se v instalaci objevuje kolem čtyřiceti obrazů. Rozhodující klíč k výběru je obsažen v názvu výstavy Ex-Post-In. Označuje časové fáze, průběh děje, nějakou situaci na časové přímce, což prozrazuje, že autor vztah k času tématizuje také ve svém malířském díle a je to buď čas osobních zážitků a vztahů, anebo nějakého historického rámce, který je naplňován a vlastně se strukturuje na základě nějakých principů, zobecnění a my ho známe pod pojmem historie.
Trojice obrazů Ex-Post-In, která propůjčila název celé výstavě, se dále vztahuje k definici pojmu „moderní doba." Jsou to tři obrazy zvláštních neidentifikovatelných předmětů z výstavy, které na sobě nesou text „Modern Times", což je záměrný odkaz na slavný němý film Moderní doba s Ch. Chaplinem. Jedná se o metaforu toho, jak přistupovat k minulosti, kde hledat její hranice, když na jedné straně se zdá být „moderní doba" již minulostí, na straně druhé přesahuje do konstituce současnosti? Stále jako bychom v ní částečně žili a zároveň si ji uvědomovali už jako cosi minulého.
Výstava Ex-Post-In byla připravována speciálně pro klatovskou galerii?
Ano, je to výstava přímo autorsky připravena pro tyto reprezentativní prostory Galerie U Bílého jednorožce. Paralelně vznikl také šířeji pojatý autorský katalog Jonáše Czesaného, který naplňuje záměr samostatného knižního projektu a který jsme v rámci slavnostní vernisáže pokřtili.
Jaký člověk je Jonáš Czesaný?
Já bych ho charakterizoval jako laskavého melancholika a dobrého společníka. Je to člověk, který otevírá všednost pro všechny, které zajímá a vytěžuje z ní něco, co najednou tuto všednost nějakým způsobem přesahuje a činí ji výjimečnou, nebo tajemnou a vlastně z ní nakonec paradoxně dělá nevšednost. A zároveň si tak vytváří účinné protilátky vůči stereotypům všeho druhu. Mám rád jeho smysl pro jemnou ironii.
Jak na vás působí nainstalovaná výstava Ex-Post-In v Galerii u Bílého jednorožce?
Jsem rád, že výstava dostala nějaký tvar, který má určitou čitelnost pro širší návštěvnickou obec. Zároveň si myslím, že se nám podařilo výstavu instalačně udržet v příjemném modu, který návštěvníka nezahlcuje, že výstava určitým způsobem „dýchá". Divák si tak může dopřát při prohlídce i pauzy a více se tak koncentrovat na spatřené... Navíc reprezentativní prostory Galerie U Bílého jednorožce jsou nádherné samy o sobě, dole příjemná kavárna, a samotný název U Bílého jednorožce je pro mne zvláštně jinotajný a přitažlivý, tak jako vůbec spousta věcí v Klatovech.
