Článek
„Později se ve zdejším kraji pohyboval a tak trochu i válčil, sám nově zvolený český „husitský“ král Jiří z Poděbrad. Tehdy se agresivní vojska lužických žoldnéřů dostala až k místní Kopanině, ale nakonec před blížícím se českým vojskem uprchla. Nastal klid zbraní. Majetkové poměry se postupně vracely do rukou „oloupené“ šlechty, ale i katolické církve. A když jsme už u toho oficiálního náboženství a jeho duchovna či tradičního obhradí, nelze nepřipomenout, že k němu nesporně patří – tam jako protipól, onde co nedílná nástavba – také nejrůznější magické horské bytůstky a bytosti, nesporně pak s proslulým „sousedem“ Krakonošem-Rüberzahlem či jeho místním protějškem Jeschengeistem, v pozdním středověku „odhaleným“ vůdčím duchem Ještědu. Ale hlavně zde byl zaznamenán plošně nejvyšší výskyt čertů v celé Zemi české.“ Potud autor v úvodu k obsahu díla.
Značná část publikace se odvolává na „Bibli“ Jizerských hor Miloslava Nevrlého, z níž je uvedena řada citací, zajímavé jsou také četné citace jiných autorů z mnoha knih, které autor podrobně studoval. Jak je uvedeno v úryvku, čtenář potká vládnoucí elitu Jizerských hor od raných počátků osídlení až do současnosti, kdy popisuje libereckou buddhistickou stúpu.
Vládcové, ať fyzické osoby či iracionální, jsou uváděni podle jednotlivých lokalit a zvláště významné zabírají samostatné stati, ať už jsou dějinami hodnoceni jako pozitivní či negativní osobnosti. Velká pozornost je věnována sklářské výrobě, z níž obsažně je popisována výroba růženců, jako úspěšného obchodního artiklu.
Vedle značného počtu různých čertů, vodníků, duchů a všelijakých bájných postav, čtenář je obeznámen i s postavami, jakými byli Konrád Henlein, Johann Liebieg nebo diskutovaná osobnost Fredinand Porsche. Obzvláště zlá byla Kateřina z Redernů. Zbohatlík nastupujícího kapitalismu Albrecht z Valdštejna v díle má obdivuhodně rozsáhlou část. Stejně tak léčitel jizerskohorský Faust Kittel. O lovcích ptáků - čihařích si autor vypomáhá citací z Knihy o Jizerských horách Miloslava Nevrlého.
Sporadicky je uváděna osobnost doby moderní - Jára Cimrman. Našli bychom i další osobnosti ve všech osadách Jizerských hor a okolí. Vedle postav jakými byli Gustav Ginzel nebo básník kněz Gottfried Menzel a další, dovídáme se o přehradách, potůčcích i horách. Autor čerpal nejméně ze dvou stovek děl a i jemu Nevrlého "Bible" byla vzorem. Tudíž se mu především podařilo objevit nové geopoměry či vložit do Jizerských hor zcela nové dosud málo známé i neznámé lokality.
Pokud čtenář pozorně sleduje děje i popisy, pak zví, že Luboš Y. Koláček může být nejen badatelem alchymie, ale skutečným alchymistou literárním. Z opředených záhad a faktů provází Jizerskými horami jejich tajuplnou historií i současností.
Kniha o Jizerských horách vyšla koncem loňského roku, kdo se však vydá na sever, pak může být inspirací pro plánování výletů a návštěv zajímavých míst.
