Hlavní obsah
I tak vypadá jedna z rozhleden nad jezery, která jsou často spojována průplavy.JPG Foto: Milan Turek

Jezera vydělávají Lužickým Srbům méně než uhlí

V devadesátých letech se německé Sasko změnilo na Freistaat Sachsen a výrazně se změnila i ekonomika. Uhlí, které živilo lid v oblasti Budyšína (Bautzen), Zhořelce (Görlitz) a Chotěbuze (Cottbus), přestalo být pro Německo zajímavé a tehdy kancléř Helmuth Kohl prohlásil, že Lužice bude rekreační oblast. Místo dolů vznikla jezera.

I tak vypadá jedna z rozhleden nad jezery, která jsou často spojována průplavy.JPG Foto: Milan Turek
Jezera vydělávají Lužickým Srbům méně než uhlí

Energetické firmy, z nichž největší byla Schwarze Pumpe o pětadvaceti tisíci   zaměstnancích, zaměstnávaly v Horní i Dolní Lužici největší část obyvatel především Lužických Srbů. Pro horníky bylo uhlí černým zlatem a pro stát strategickou surovinou.

Rapidní úbytek zemědělské půdy, likvidace zemědělských usedlostí a celých sídel přinášela Lužici změnu krajiny a zároveň změnu životního stylu. Mizely tradice, zvyky a nakonec i jazyk. Nejsilnější vliv uhelných magnátů v devatenáctém století brzdila víra v Boha. Křesťané i evangelíci se snažili o udržení života jedinečné národnostní menšiny. V Evropě bylo možné sledovat donedávna podobný vliv na sebeurčení menšiny u Litevců proti ruské porobě.

Uhlí, ze kterého se vyráběl benzín a v době po druhé světové válce dokonce i jedlý margarín, bylo považováno za vojensky strategickou surovinu. Zmizet měla sídla od Drážďan až po Zhořelec. Dodnes některé obce bojují proti rozšiřování těžby, ale k apokalyptické vizi zániku krajiny nedošlo. Skupiny architektů začaly tvořit zcela novou krajinu, kde příroda byla jen prostorem, v němž vytvářely nové objekty a ponechaly jen malou část původního povrchu. Mezi třiapadesáti vodními plochami současné lužické jezerní krajiny zůstalo jen několik původních. Z bývalých továren vznikla muzea, kulturní a sportovní objekty, rozhledny. Vznikly tisíce kilometrů komunikací určených pro normální dopravu, cyklostezky lemují obce i jezera. Monstrózním projektem je využívaný Sachsenring. Z železničních tratí vznikají rekreační vláčky se zábavním programem, z obřích rypadel jsou muzejní objekty. Moderní šteplatzy a kempy obslouží náročné cestovatele s obytnými automobily. Půjčovny nejrůznějších druhů kol jsou na mnoha místech. Jednou z největších atrakcí je muzeum kamenů, které byly přetvořeny do nádherného parku v Nochten.

Na jezerech se rozvíjí lodní doprava, prostor mají zvlášť rybáři nebo nudisté, existují psí pláže. Možnosti ubytování začínají na hranici deseti eur v Heuhotelu na seně, dražší v atraktivních plovoucích penzionech nebo v admirálské vesnici. Baumhotel nabízí pokoje ve větvích stromů za sto padesát eur.

Ve dvaceti muzeích jezerní krajiny najde návštěvník nejen dějiny hornictví a energetiky, ale seznámí se i se životem Lužických Srbů a jejich zvyky. Vzdálenost turistických center od Liberce není větší než jedno sto kilometrů. Jezera po celý rok připravují sportovní soutěže nebo kulturní představení. V rekreačních centrech najde turista občerstvení, které není o moc dražší, jen pivo nebo jídlo v restauracích zatíží peněženky Čechů víc než doma.

Pro Lužické Srby však jezera zdaleka tak výdělečnou činnost jako hornictví nepřinášejí, i když rozvoj turistiky ukazuje, že krajina se ekonomicky výrazně pozvedává a jezera vytvářejí zcela nové možnosti nejen v oblasti turistiky.   

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků