Článek
Takže i východočeský výběžek zapadající do regionu Kladské pomezí má své Petrovy kameny, sice téměř neznámé, ale jsou tu.
Mimochodem, první čarodějnický proces proběhl v roce 1540 v Náchodě, dávno předtím, než vzplály hranice na severní Moravě a Slezsku.
Kopce plné pohody
Jsou to mírné hory, bez náročnějších výstupů, okouzlující jak pro pěší turistiku, rodiny s dětmi a čtvernožci, psi tu mají dokonalé vyvenčení. V zimě na běžkách naprosto ideální terén.
Nastoupit se na ně dá třeba u Bohdašína nad Červeným Kostelcem a pokračovat hřebenovkou přes dvě rozhledny až do Markoušovic nebo Radvanic, odkud je spojení vlakové i busové.
Vzpomínka na Silver A
V Bohdašíně, v osadě Končiny, se ukrýval za protektorátu v Burdychově statku telegrafista parašutista Jiří Potůček, člen legendární skupiny Silver A. Gestapo Potůčkovu skrýš odhalilo a připravilo na něj 30. června 1942 zátah. Potůček se sice z obklíčení prostřílel, ale 2. července 1942 ho v Rosicích nad Labem ve spánku zastřelil český četník. Burdychovi zaplatili krutou daň. Matka, oba prarodiče, strýc a teta byli popraveni bez soudu v Pardubicích, otec byl zastřelen přímo v Končinách. Přežil jen A. Burdych se svým bratrem. V Končinách najdete památník události, statek je již dávno přestavěn.
Na hřebeni hor se táhne pásmo opevnění, pěchotní sruby i řopíky, sestupují až na Trutnovsko, nad Žacléřem byla budována největší pevnost Stachelberg, nedaleko ní stojí nově otevřená rozhledna.
Příjemná Jestřábka
My se pozvolna dostaneme lesem na Žaltman, už se z něho zase dá koukat, byl přerostlý smrčinou. Cesta pokračuje na Paseky k Jestřábí boudě a usedlostem kolem ní. Jestřábku rozhodně navštivte, příjemná hospoda s dobrými cenami, horkou medovinou, studeným pivem i limčou přijde vhod za každého počasí.
Stezka se vine přes horské louky kolem dalších pevnůstek až k rozhledně Slavětín otevřené v roce 2014. Od Jestřábí boudy k ní není žádný ukazatel, z Markoušovic dvě dřevěné tabulky připomínající šindel. Když už stála vyhlídka takové peníze, určitě by k ní mělo být patřičné značení, a ne muset se ptát v lese pocestných, zdali vede cesta patřičným směrem. A není to jen tady. Narazil jsem na neznačení na řadě míst. Čtyřpodlažní 22metrová rozhledna nabízí krásné výhledy, plošina je ve výši 187 metrů. U paty věže stojí altán, jako ukryt před slotou, a informační tabule.
Asi půl kilometru od rozhledny, z níž jsou vidět Krkonoše, Vraní hory, Javoří hory a Trutnovsko, stojí pěchotní srub Na pahorku. Občas je otevřený. K Markoušovicům minete další, hodně zdevastovaný bunkr. Jestřebí hory jsou nádherné, většina turistů směřuje do nedalekých skalních měst a o hřebeni nemají ani páru. A možná je to tak lepší.
