Článek
Nutkání zanechat po sobě památku v podobě kresby, graffiti či rovnou ničení je v lidech hluboce zakódováno. Čmárání po stěnách neunikla ani tato prostorná skalní sluj.
Jeskyni se dříve říkalo Kostelík nebo Díravica. Leží dva kilometry v údolí Říčky od Ochozu u Brna, do Brna je to asi 10 kilometrů.
Údolí je velmi romantické, moc lidí se tu nevyskytuje, směrem k Brnu narazíte na pohostinství u Kaprálova mlýna, kde se v sezoně dá příjemně posedět a občerstvit se.
Mohutný jeskynní portál o šířce přes 20 metrů a výšce asi 5 metrů ústí do asi 70metrové chodby, ta má na konci zával. Nejstarší osídlení se datuje do doby před 20 až 50 tisíci lety.
Podivuhodné pravěké rytiny
Archeologové našli v několika vrstvách hlíny v usazeninách na dně jeskyně přes deset tisíc předmětů. Pocházejí z různých dob osídlení Pekárny. Badatelé nalezli kamenné a kostěné nástroje, harpuny, oštěpy z jeleních nebo sobích parohů.
Nejvzácnější jsou rytiny na dvou žebrech koní, jedna představuje tři bizony, dva z nich spolu zápasí. Druhé žebro nese rytinu čtyř koní.
Ve výkopech se našlo mnoho zvířecích kostí. Identifikovali je jako pozůstatky vlka, jeskynního lva, mamuta, jeskynní hyeny, medvěda, rysa, jelena obrovského, nosorožce srstnatého, polárního soba, daňka, zubra evropského…
Nalezeny byly i zbraně, o jejichž původu se vedou diskuze. Také tu archeologové nalezli stylizovanou ženskou sošku, řadí se mezi takzvané Venuše.
Jeskyně je volně přístupná, to také láká různé novodobé umělce, aby se na stěnách zvěčnili.
Nepřístupná Ochozská
U Ochozu leží nyní již nepřístupná, respektive příležitostně, Ochozská jeskyně. Je největším jeskynním systémem jižní části Moravského krasu.
V letech 1966 až 1975 volně přístupný prostor, chodilo se sem s baterkami nebo karbidovými lampami. Dnes tu občas pořádá odborné exkurze Česká speleologická společnost.
