Článek
Jako hraběcí koruna pohozená v Českém ráji působí mohutný dvojhrot velebných Trosek.
Hašteřivé ženské
Není mezi našimi hrady podobného, možná na celém světě se této impozantní zřícenině jiná nevyrovná. Čeněk z Vartenberka nechal ve 14. století vystavět na dvou čedičových sucích hrad. Paláce a obytné budovy stály mezi věžemi, hrad měl asi třicetimetrovou studnu. Kolem se táhl pás hradeb.
Trosky sluje od nepaměti, Vartenberk ponechal staré české jméno, alespoň to tak tvrdí zasvěcení. Čeněk se zadlužil, proto prodal Trosky panovníkovi, z té doby je o hradu první zmínka.
Ota z Bergova ho od krále Václava IV. získal v roce 1399. Věže jsou prý nazvány podle jejich obyvatelek – Panna byla mladá katolička, Baba, klevetivá matka vyznávala podobojí, věčně byly ve sporu. Ženské se prý hádaly, neslo se to nejen mezi věžemi, ale po celém kraji.
Husité se katolického hradu nezmocnili, roku 1428 vyhořel, zůstala zachována jen Panna.
Na hradě se lstí usídlili na 5 let i zemští škůdci, jak se jim tenkrát říkalo, Šof se Švejkarem. S početnou bandou vrahounů terorizovali okolí.
Zajícové ho proti Poděbradovi neudrželi
Poté ho vlastnili Zajícové, hrad na nich dobylo vojsko Jiřího z Poděbrad, o němž koluje legenda, že byl prazakladatelem středověké Evropské unie. Zdůrazňuje se, že byl poslední český král, ale z královské krve nebyl, Kunštáti sice vyznávali husitství, ale ne v jeho ryzí podobě přerozdělování majetku všem. Byly šlechta a k tomu česká, takže velká malá domů to jistila.
Hrad vlastnili také páni ze Šelenberka, mezi lety 1497 až 1524, pak Bibrštejnové a Lobkovicové, končilo to Smiřickými. Ti o něj přišli po Bílé hoře. Po připojení ke hruboskalskému panství Valdštejnově ztratily význam, po třicetileté válce, kdy se tu střídali císařští se Švédy, odešly v zapomnění.
Zachránil je romantismus
Staly se z nich regulérní trosky, v 19. století doceněné romantismem. Začali je vyhledávat malíři, samozřejmě K. H. Mácha, výletníci, básníci. Od roku 1928 se staly majetkem Klubu českých turistů. Hodně se tu fantazírovalo, hrad byl předmětem mnoha dohadů o existenci pokladů, tajných chodeb a různých záhad.
Doloženo je, že Ota z Bergova přepadl opatovický klášter, tehdy značně bohatý a vyplenil ho. Kořist tedy někde musí být ukryta. I když se tvrdí, že ho objevili kartuziáni a odvezli do Valdic. Zůstal tedy ve zdech vězení? Spí vězni na zlatě?
Klenot Českého ráje
Je hezký pohled po kraji, nazývaném ráj Čech, z vyhlídkové terasy na Panně. Zpřístupnili ji koncem 19. století, Babu až v roce 2000.
Z Trosek, které patří mezi významné rozhledové body, se otevřel panoramatický pohled. Jsou vidět Krkonoše, Jizerky, hřbet Kozákova, Zvičina, Drábské světničky, Hrady Ralsko a Bezděz, kužel českého středohoří. Dohlédnout se dá i na severní okraj Prahy, betonovou hradbu sídlišť.
