Hlavní obsah

Jana Kocianová sice kdysi vyhrála soutěž Zlatá kamera, ale hvězdu z ní udělal až Karel Gott

Novinky, Robert Rohál

Neuvěřitelné sedmdesáté narozeniny slaví v těchto dnech slovenská zpěvačka Jana Kocianová. České publikum ji prvně poznalo prostřednictvím Karla Gotta, s nímž vystupovala v první polovině 70. let minulého století. Tehdy tvořila s Jitkou Zelenkovou vokální duo, tzv. "křoví".

Foto: archiv autora

Slovenská zpěvačka Jana Kocianová.

Článek

Když se po odchodu od Karla Gotta opět postavila na vlastní nohy, byla už česko-slovenskou hvězdou. Mezi její hity patřily písně jako Nekonečná láska, Kadiaľ ísť, Zahoď starosti, Ráno na šiestom peróne, Par nôt... Ale nezpívala jen šlágry, její záběr byl podstatně širší.

Narodila se 8. června 1946 v Šaštíně-Stražích - tedy v Záhorské nížině. Když jí byly dva roky, rodina se přestěhovala do Bratislavy. Odmalička si doma zpívala, později v dětském sboru Československého rozhlasu. V lidové škole umění se učila hrát na harmoniku, ale zvláště s každou návštěvou rodného Záhoří rostla její láska k lidovým písničkám, ale už tehdy ji upoutala také známá interpretka spirituálů Mahalia Jackson. Stejně tak s nadšením poslouchala jazz a soul, měla ráda Ellu Fitzgerald, Louise Amstronga i Arethu Franklin.

Po dokončení gymnázia se trošku hledala - začala studovat pedagogickou školu, prošla několik semestrů farmacie, pracovala jako sekretářka, tančila v souboru Železničář, přičemž ještě docházela na zpěv k profesorce Moryové. Zásadní zvrat nastal v roce 1968, když se přihlásila do televizní soutěže Zlatá kamera. Zpívala Gershwinovu skladbu Summertime a nejenže suverénně vyhrála, ale také si jí všiml kapelník Jerry Shejbal. Okamžitě ji angažoval, protože zoufale potřeboval pro svou kapelu zpěvačku. A hlavně pospíchal, neboť celý soubor čekalo dlouhodobé působení v západní Evropě, vesměs šlo o bary a zábavní podniky. 

Kdy se po třech letech vrátila do Bratislavy, brala všechno s daleko větším nadhledem. V roce 1971 ji zviditelnil festival Oravské synkopy, následovalo účinkování v bratislavské Tatra revue, hostování v Orchestru Juraje Velčovského či v kapele Golem a první úspěšné nahrávky.

Když v roce 1973 přišla nabídka od Karla Gotta, kterému učaroval její znělý alt a šarm, neváhala ani minutu. I když měla v Bratislavě "rozdělanou" práci, brala to jako velkou příležitost. Po dvou letech se vrátila na Slovensko, kde opět pokračovala ve své kariéře - nejdřív s kapelou Nový Tradicionál, posléze se skupinou Kyvadlo. V její show hostoval i tandem Milan Lasica - Július Satinský. Budovala svůj původní repertoár, účastnila se festivalu Bratislavská lyra, kde během let vyzpívala několik hlavních cen. Často hostovala v zahraničí, kde rovněž absolvovala několik festivalů, například v rakouském Wilachu, irském Castlebaru či kubánském Varaderu.

Její životní a profesní peripetie ostatně shrnuje kniha Legendy československé populární hudby, kterou nedávno vydalo nakladatelství Grada Publishing.

Je zajímavé, že správný boom kolem Jany Kocianové (třebaže nikdy nepřestala zpívat a naopak se věnovala svým oblíbeným žánrům, jako jsou swing, soul, blues, spirituály či gospely), nastal znovu až v posledních letech, kdy se objevují nejrůznější kompilace anebo reedice toho či onoho dnes kultovního titulu - a zpěvačka s nimi slaví obrovský úspěch. Přitom nadále hostuje s různými muzikantskými partičkami, gospelovými sbory i big bandy, s nimiž podniká řadu vystoupení a koncertů ať už doma na Slovensku, nebo v zahraničí (USA).

Začátkem letošního roku se objevila i v pražské Lucerně na show Slovenské divy v Praze.

Reklama

Výběr článků

Načítám